dietetický nikotin, čeleď lilkovitých, kotinin-biomarker expozice tabákovému kouři, kotinin v potravinách

Nikotin je obsažen v řadě rostlin patřících do dvanácti čeledí a 24 rodů, přičemž významnou čeleď tvoří lilkovité (Solanaceae). Do této čeledi se řadí rajčata (Lycopersicon esculentum), brambory (Solanum tuberosum), lilek (Solanum melonga) a papriky (Capsicum annum a Capsicum frutescens). V literatuře se uvádějí různé údaje o množství nikotinu, které se přijímá prostřednictvím stravy. V jedné z nejnovějších studií (Preventative Medicine, 27, 1998, s. 438–443) autor došel k závěru, že nekuřáci obecně konzumují zdravější stravu než kuřáci a v důsledku toho mají větší příjem syrové i vařené zeleniny a čaje. Pokud je nikotin obsažen v těchto potravinách a nápojích, mohou mít nekuřáci větší příjem dietetického nikotinu.
Byla vypracována a validována analytická metoda GC/MS, která umožňuje stanovit nikotin v řadě druhů zeleniny syrové i tepelně opracované (rajčatová omáčka, kečup, pomfrity). Na základě této metody (Journal od Agricultural and Food Chemistry, 47, 1999, č. 3113–3120) se zjistilo, že obsah nikotinu v různých druzích syrové zeleniny se pohybuje v rozmezí 2–7 g.kg-1. Z údajů o spotřebě potravin ve 13 evropských zemí a USA se odhadl denní příjem nikotinu z potravin ve výši 1,4–2,25 g.
U savců se nikotin metabolizuje, přičemž nejdůležitější metabolickou reakcí nikotinu je tvorba kotininu oxidací. Kotinin se proto používá jako biomarker expozice tabákovému kouři a běžně se stanovuje v krvi, plazmě, slinách a moči.
Protože se nikotin vyskytuje v často konzumovaných druzích zeleniny, vznikla domněnka, že by dietetický příjem nikotinu mohl významně přispívat ke koncentraci kotininu v biologických tekutinách. Snížení koncentrace nikotinu bylo pozorováno během procesu zrání rajčat, což naznačuje možnou degradaci nebo oxidaci nikotinu. Vznikla tak otázka, zda se kotinin tvoří oxidací nikotinu obsaženého v zelenině. Konzumace potravin by tak ovlivňovala hladiny kotininu ve slinách.
Na základě analýzy LC a GC se potvrdilo, že syrová zelenina obsahuje nikotin (g.kg-1), avšak v jedlých druzích z čeledi lilkovitých nebyla stanovena koncentrace kotininu vyšší než 0,1 g.kg-1. Strava tak ovlivňuje hladiny nikotinu a kotininu v biologických tekutinách, např. slinách pouze svým obsahem nikotinu.
Analýzou získaných údajů se zjistilo, že dietetický příjem nikotinu není významný ve srovnání s nikotinem, který přijmou kuřáci nebo osoby vystavované vysokým hladinám tabákového kouře (environmental tabacco smoke, ETS). Avšak u těch, kteří jsou vystavováni nízkým hladinám ETS, ovlivňuje dietetický nikotin hladiny kotininu ve slinách.
Další výzkum by se měl zaměřit na objasnění metabolismu dietetického nikotinu a zdokonalení metodologie analýzy kotininu tak, aby se dosáhlo detekce a kvantifikace v rozsahu pod 0,05 g.ml-1.
Food Chemistry, 74, 2001, č. 3, s. 259-265
Pozn.: Uvedené studii se dostalo podpory od firmy Philip Morris.