Podle výsledků je průměrný příjem akrylamidu 0,48 μg/kg tělesné hmotnosti za den a u malých dětí je asi dvojnásobný. Hlavní podíl na příjmu mají čipsy, zázvorový chléb a káva. Podle SCF je nutno se závěry studie nakládat opatrně kvůli nedostatku informací o biologické využitelnosti akrylamidu a o kvantifikaci rizika pro lidi.

Podle nizozemské studie vedené pracovníky inspektorátu pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží v Eidhovenu (publikované v Food and Chemical Toxicology, 41, 2003, č. 11) není riziko z akrylamidu zanedbatelné. Podle těchto zjištění způsobuje akrylamid v čipsech a křupkách pět až 7 případů rakoviny na milion obyvatel. Z celkových 16 mil. Nizozemců by tak bylo ročně postiženo 75 až 130 lidí (podle jednoho či druhého způsobu hodnocení rizika).
Kvůli nedostatku znalostí týkající se biologické využitelnosti akrylamidu z potravin a znalostí pro kvantifikaci rizika pro lidi by však se závěry studie mělo být nakládáno opatrně. Vědecký výbor pro potraviny nedoporučuje pro stanovení skutečného rizika použití matematických modelů vycházejících z pokusů na zvířatech, protože zkušenost ukazuje značné rozdíly.
Zjištěné množství akrylamidu v potravinách v nizozemské studii odpovídalo předpokladům: bramborové čipsy 1249 μg/kg, kukuřičné 51 μg/kg, koktailové snacky 1060 μg/kg, zázvorový chléb 890 μg/kg. V rámci studie byla analyzována řada dalších potravin a množství akrylamidu v nich značně kolísalo (např. 30 až 1430 μg/kg v případě toastů). Průměrné zatížení účastníků studie činilo 0,48 μg/kg tělesné hmotnosti za den. Nejvyšší zatížení 1,0 μg/kg tělesné hmotnosti připadá na děti od 1 do 6 let a s rostoucím věkem (a tělesnou hmotností) se snižuje. Malé procento populace přijímá dlouhodobě až čtyřnásobek průměrného příjmu. Čipsy a podobné výrobky se na příjmu akrylamidu podílejí asi z 20 %, zázvorový chléb z 11 %, káva z 13 %.
Podle výzkumníků je riziko neurotoxicity zanedbatelné, ale riziko rakoviny by zanedbatelné být nemuselo. Příjem akrylamidu dětmi ve věku 7až 8 let a dětmi 1 až 6 let je 3,5 až 14krát vyšší než mezní hodnota WHO 0,08 μg/kg (1996) znamenající další riziko rakoviny, trvá-li desetinu délky života.
EU Food Law, 2003, č. 142, s. 5-9