Vědecký panel odborníků EFSA vyhodnocuje zdroje zatížení látkou DEPH používanou jako plastifikátor obalů a prověřuje možnost diferenciace limitů pro migraci do potravin s různým obsahem tuku.

Vědecký panel odborníků EFSA pro aditiva, aromata, pomocné látky a materiály přicházející do kontaktu s potravinami se zabývá žádostí průmyslu o přezkoumání nebezpečnosti široce používaného plastifikátoru DEPH (di-2-ethylhexyl ftalát) za účelem povolení jeho větší migrace do některých potravin. DEHP má sice nízkou akutní toxicitu a není považován za mutagenní látku, ale v závislosti na dávce může poškozovat ledviny a játra. V pokusech na zvířatech tato látka snižuje reprodukční schopnost a přispívá ke vrozeným abnormalitám sexuálních orgánů u samců.
Hodnocení toxicity
Hodnota NOAEL pro reprodukční vlastnosti byla při dvougeneračním vyhodnocení stanovena na 340 mg/kg tělesné hmotnosti za den a z hlediska vzniku vývojových vad ještě nepůsobí toxicky 113 mg/kg. Při multigeneračním vyhodnocení vychází toxicita postihující varlata na 4,8 mg/kg. Zatím byl stanoven tolerovatelný denní příjem (TDI) 0,05 mg/kg, což vychází z NOAEL 5 mg/kg a bezpečnostního faktoru 100.
Dosud se pro stanovení zatížení obyvatel používá postup vycházející z předpokladu, že člověk konzumuje denně 1 kg balených potravin. Pokud by migrace do potravin s vysokým obsahem tuku byla více omezena, bylo by možno povolit větší migraci do ostatních potravin. Pokud jde o tuky, nepřekračuje jejich denní spotřeba 200 g, a protože nebezpečí spočívá především v migraci do tuků, mělo by se skutečné zatížení podle názoru panelu odborníků hodnotit s použitím tzv. „fat reduction factor“, který by měl hodnotu od jedné do pěti. Pokud jde o maso, drůbež a ryby, dal by se předpokládat redukční faktor 3 až 4. Ve zvláštních případech, kdy mají čerstvé maso, drůbež nebo ryby méně než 20 % tuku a jsou baleny na táccích s přebalem PVC-folie a chladírensky skladovány nejvýše 4 dny, by se mohl použít vyšší redukční faktor.
Skutečný příjem
Ve Vel. Británii byla střední, resp. vysoká přijímaná dávka odhadnuta na 0,15 resp. 0,3 mg/osobu/den (ekvivalent 2,5 resp. 5,0 μg/kg tělesné hmotnosti u osoby vážící 60 kg).
Podle dánské studie byl příjem odhadnut na 0,19, resp 0,3 mg/den (odpovídá to 2,7 až 4,3 μg/kg/den pro osobu vážící 70 kg).
Vzhledem k zatížení životního prostředí jsou podle jiné dánské studie hlavními zdroji DEHP listové plodiny (53 %, usazeno na povrchu listů)), kořenové plodiny (13 %), mléko (12 %) a ryby (10 %). Celkový denní orální příjem je regionálně rozdílný; je odhadován na 4,5 μg/kg tělesné hmotnosti za den u dospělých a až 26 μg/kg u dětí 1 až 6 let.
Závěr
Podle stanoviska panelu EFSA je příjem DEHP potravinami v mezích hodnoty TDI. Existuje však ještě řada dalších zdrojů, které zatížení člověka zvyšují. Je třeba důkladné vyhodnocení DEHP ze všech zdrojů, a vyhodnocení jejich relativní významnosti, aby bylo možno rozhodnout jaký podíl TDI má být přisouzen materiálům přicházejícím do styku s potravinami.

EU Food Law, 2005, č. 227, s. 12

http://www.efsa.eu.int/science/afc/afc_opinions/1142_en.html