Cílem normy ISO 22 000 „Food Safety Management Systems (FSM) je harmonizovat národní standardy a požadavky v oblasti systému HACCP. Základ tvoří sedm principů normy Codex Alimentarius.

Postup prací
Pracovní skupina, která vytvořila normu ISO 15 161: 2001, která je návodem pro implementaci normy ISO 9001: 2000 v potravinářských podnicích, navrhla vytvoření normy týkající se HACCP. Práce byly zahájeny v polovině roku 2001, v listopadu 2003 má být vydán návrh DIS, v červnu 2004 finální návrh FDIS a hotová norma ISO má být zveřejněna v únoru 2005.
Principy a požadavky
V koncepčním řešení musí být HACCP nedílnou součástí systému řízení bezpečnosti potravin a musí obsahovat jasné požadavky. Norma budou moci využít nejen u výrobci potravin, ale i zemědělská prvovýroba, subdodavatelé, obchodníci, stravovací společnosti či distributoři. Členění normy bude srovnatelné s normou ISO 9001: 2000 a budou využity zkušenosti získané při certifikacích podle norem ISO 9000.
HACCP je založen na 4 základních principech:
1. Spoluzodpovědnost vrcholového vedení společnosti
2. Komunikace
3. Využití sedmí principů HACCP (CA)
4. Zdůraznění SSM (supportive safety measure – podpůrná bezpečnostní opatření), jako je správná provozní praxe (GMP), správná zemědělská praxe (GAP), správná veterinární praxe (GVP), správná hygienická praxe (GHP), správná distribuční praxe (GDP), správná sanitační praxe (GSP) atd.
Mezi požadavky stanovené normou bude patřit nejen vypracování proudového diagramu pro produkt nebo kategorii produktů, ale i nákres provozů s vyznačením průchodu surovin, polotovarů, hotových výrobků, s vyznačením pohybu pracovníků a dalších skutečností důležitých z hlediska rizik křížové kontaminace.
Od příslušné společnosti používající příslušný systém HACCP se vyžaduje nejen znalost charakteristik surovin, ale i znalost jejich původu a způsobu výroby. Společnost musí být schopna v rámci systému posuzování rizik posoudit relevantnost, možnost a stupeň pravděpodobnosti výskytu rizika a jeho míru.
Podle moderního principu může společnost řídit nebezpečí nejen metodou kritických kontrolních bodů (CCP), ale i systémem podpůrných bezpečnostních opatření. Společnost musí také vytvořit dokumentované postupy pro odvolání výrobků od zákazníka.
Norma jasně vymezí rozdíly mezi pojmy: validace, verifikace, audit.
Kvalita potravin, 3, 2003, č. 2, s. 12–14