slazené nápoje, energetický obsah, tělesná hmotnost, přírůstek tukové hmoty, krevní tlak

Potraviny s náhradními sladidly vedou ke vzniku obezity v mnohem menší míře, než potraviny obsahující sacharózu. K těmto závěrům dospěl tým amerických vědců na základě výsledků výzkumu, věnovaného zjišťování, zda náhradní sladila mohou být prostředkem k regulaci tělesné hmotnosti. Skupina 35 žen a 6 mužů s nadváhou (minimálně 10 %  nad hodnotu příslušných tabulek pro tělesnou hmotnost), ve věku průměrně 35 let dostávala, převážně formou slazených nápojů, sacharózu, resp. náhradní sladidla po dobu 10 týdnů. Skupina byla rozdělena na část se sacharózou (21 osob), která dostávala obohacené nápoje a potraviny slazené cukrem, a část (20 osob), která konzumovala podobné nápoje a potraviny, ovšem slazené náhradními sladidly. Většinou se jednalo o nealkoholické nápoje a ochucené ovocné šťávy. Energetický obsah nápojů s cukrem byl třikrát vyšší než u výrobků s náhradními sladidly, a představoval v průměru 23 % celkového denního energetického příjmu na osobu. U účastníků sacharózové skupiny se sice snížil příjem energie z jejich regulérní stravy, ovšem během 10 týdnů se zvýšila tuková hmota v průměru o 1,3 kg, netuková o 0,3 kg a významně se zvýšil i krevní tlak. U skupiny s náhradními sladidly se snížila spotřeba sacharózy a sacharidů z regulérní stravy, tělesná hmotnost se v průměru zredukovala o 1 kg (z toho 0,3 kg tukové hmoty), významně se snížil krevní tlak. Autoři poukazují na to, že nejpravděpodobnějším důvodem pro hmotnostní rozdíly mezi oběma skupinami je zkonzumované velké množství nápojů slazených sacharózou. Energie z nápojů vytváří mnohem méně pocit sytosti než konzumace hutného jídla a snadno tak vede k přejídání. Lidé s nadváhou by měli proto pít nápoje slazené náhradními sladidly, aby předešli dalšímu zvyšování hmotnosti.
American Journal of Clinical Nutrition, 76, 2002, s. 721–9