Podle údajů FAO je v celosvětovém měřítku mykotoxiny kontaminováno přibližně 25 % všech obilovin. Odhaduje se, že ekonomické ztráty, k nimž v důsledku mykotoxinové kontaminace dochází, představují každoročně částky rovnající se mnoha milionům dolarů.

Na světě je více než deset tisíc známých druhů nižších hub, přičemž většina z nich je pro lidi užitečná. Tyto mikroorganismy jsou využívány při výrobě chleba, sýrů, antibiotik atd. Asi padesát těchto druhů je však škodlivých jak pro člověka, tak také pro drůbež a další druhy domácích a hospodářských zvířat. Všechny tyto nebezpečné mikroorganismy totiž produkují jedovaté látky, které se obecně nazývají mykotoxiny a jsou součástí jejich obranných a ochranných systémů. Pro lidi i zvířata jsou tyto toxiny velkým nebezpečím.
Dr. G. Devegowda z Univerzity zemědělských věd v Bangalore (Indie) říká: „Existují-li příznivé podmínky, může k produkci mykotoxinů docházet vždy a všude: jak během růstu polních plodin, tak také při jejich sklizni, skladování a zpracování na krmiva. Přítomnosti těchto tichých zabijáků není ušetřena žádná oblast světa a jejich negativní působení na užitkovost zvířat a na lidské zdraví je skutečně enormní“.
Podle údajů FAO je v celosvětovém měřítku mykotoxiny kontaminováno přibližně 25 % všech obilovin. Odhaduje se, že ekonomické ztráty, k nimž v důsledku mykotoxinové kontaminace dochází, představují každoročně částky rovnající se mnoha milionům dolarů; k velkým škodám však přitom dochází nejen v živočišné a rostlinné prvovýrobě, ale také v potravinářském a krmivářském průmyslu.
Faktory, které kontaminaci zhoršují
Klíčovým faktorem, který určuje míru napadení polních plodin plísněmi a rozsah akumulace mykotoxinů v krmivech, je množství vláhy v průběhu růstu a sklizně porostů. K napadení zrnin plísněmi však může docházet i ve stresovém období způsobeném suchem a při mechanickém poškození obilek.
Globálně nepravidelný průběh počasí charakterizovaný silnými dešti a záplavami, stejně jako období velkého sucha či silných mrazů mají za následek, že kontaminace zrnin mykotoxiny je dnes stále častější. Z některých tropických i subtropických zemí, v nichž byl v minulosti znám pouze výskyt aflatoxinu, dnes přicházejí zprávy o kontaminaci porostů fusariovými plísněmi. Zda se tato skutečnost vztahuje ke klimatickým změnám anebo zda je důsledkem používání dokonalejších testovacích metod, zatím není zcela jasné. Zvýšená kontaminace krmiv jednotlivými mykotoxiny anebo jejich směsmi se dnes stává pravděpodobnější především proto, že se podstatně zlepšily celosvětové systémy transportu zrnin a že obchod se zemědělskými komoditami má nyní globální charakter. Vzhledem k tomu, že rozsah dodávek obilovin a dalších krmiv je skutečně obrovský, mohou vyráběné krmné směsi obsahovat velké množství komponent velmi různorodého geografického původu.
Co je třeba sledovat? Vliv mykotoxinů na zdravotní stav a užitkovost
Hmatatelné či viditelné účinky mykotoxinů se projevují mnoha způsoby – od sníženého příjmu krmiv a jejich nedostatečné konverze až po celkové výrazné oslabení zvířecího organismu. Příznaky intoxikace jsou u každého mykotoxinu jiné:
 Aflatoxin poškozuje játra a vyvolává růstovou depresi;
 T-2 toxin způsobuje u drůbeže orální léze;
 Ochratoxin vyvolává poškození ledvin;
 Vomitoxin, který je často označován jako „faktor odmítání krmiva“, působí negativně na prasata i některé další druhy zvířat;
 Vzhledem ke svým estrogenním účinkům je zearalenon příčinou poruch plodnosti a u koní může navíc způsobovat i zvýšený výskyt potratů;
 Fumonisiny jsou předmětem zájmu jak potravinářů, tak také krmivářů, a to zejména proto, že negativně ovlivňují zdraví lidí i zvířat.
Samotnou analýzou však nelze objasnit vše
V boji proti mykotoxinům je frustrující skutečností, že zatím není zcela jasné, co vlastně je třeba při analýzách zjišťovat. Hladina aflatoxinů totiž může být nízká, ale může se vyskytnout v kombinaci s některým dalším mykotoxinem, a právě tento společný účinek může mít katastrofální důsledky. Prof. T. Smith z univerzity v Guelphu zdůrazňuje, že nejlepší reakcí na tuto synergii je automaticky předpokládat, „že problém kontaminace existuje vždy“.
Brno, Alltech, Posviťme si na mykotoxiny, 21. 10. 2003