II. Zesílená probiotikaIII. Probiotika a fytokomponentyIV. Probiotika a nespecifické substrátyV. Probiotika a metabolity mikroorganismůVI. Probiotika a antibiotikaVII. Probiotika a stopové prvkyVIII. Další vývoj v oblasti probiotik

Podle Fullera, R. (1992) jsou probiotika biopreparáty obsahující živé buňky nebo metabolity stabilizovaných endemických (původních) mikroorganismů, které optimalizují osídlení a složení střevní mikroflóry u živočichů i lidí a mají stimulační účinek na trávicí procesy a imunitu hostitele.
Prebiotikem je nestravitelná potravinářská přísada, která prospěšně ovlivňuje hostitele tím, že selektivně stimuluje růst a/nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tlustém střevě. Aby se potravinářská přísada mohla klasifikovat jako prebiotikum, musí:
1. být hydrolyzována nebo absorbována v horní části trávicího traktu,
2. být selektivním substrátem pro jeden nebo omezený počet prospěšných bakterií v tlustém střevě, které jsou stimulovány k růstu a/nebo jsou metabolicky aktivovány,
3. být schopné měnit flóru tlustého střeva v příznivější složení,
4. indukovat účinky v lumenu nebo systémové, které jsou prospěšné pro zdraví hostitele.
Zvýšení účinnosti probiotických preparátů lze dosáhnout spojením s prebiotiky, čímž vznikají symbiotika. Symbiotika se definují jako směs probiotik a prebiotik, která prospěšně ovlivňuje hostitele:
– vyšším přežitím a usazením živých mikrobiálních dietetických doplňků v trávicím traktu,
– aktivací metabolismu jednoho nebo omezeného počtu bakterií podporujících zdraví a/nebo
selektivní stimulací jejich růst, čímž zlepšují prosperitu hostitele.
Některé oligosacharidy splňují všechna kritéria pro prebiotika, např. na mikroflóru střev prasat vykazuje synergický účinek Lactobacillus paracasei a fruktooligosacharid (snížení počtu klostridií, enterobakterií a Escherichia coli).

Trends in Food Science & Technology, 13, 2002, č. 4, s. 121–126