Důvodem zájmu o tuto problematiku je i podstatné zpřísnění přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin (137 Cs a 134 Cs) pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii podle Vyhlášky 307/2002 Sb. na 600 Bq/kg v souladu s legislativou EU.

Celková aktivita radiocesia v poživatinách pocházejících z přírodních ekosystémů klesá pomaleji, než se předpokládalo a stává se opakovaně předmětem zájmu veřejnosti. Je neustále aktuální hledat cesty ke snížení obsahu radiocesia v některých potravinách, např. u určitých druhů hub, včetně jedlých, ve kterých se kumulují značná množství radionuklidů (především ¹³⁷Cs) z životního prostředí. Odborníci z Ústavu biochemie a biofyziky při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a z Katedry ochrany životního prostředí při Univerzitě veterinárního lékařství v Košicích zkoumali zhomogenizované vzorky hřibu hnědého Boletus badius v nativním stavu o hmotnosti přibližně 350 g, které pocházely z lokality, kde kontaminace ¹³⁷Cs byla prokázána. Ke snížení obsahu radiocesia bylo použito vyluhování v 2 % roztoku kyseliny octové, přičemž každý vzorek byl vyluhován celkem třikrát po dobu 24 h. Na základě hodnocení grafické závislosti hmotnostní aktivity na době výluhu byl zjištěn exponenciální pokles radioaktivity radiocesia.
Informace byla prezentována na XXXI. semináři o jakosti potravin a potravinových surovin, který se konal 3. 3. 2004 v Brně v aule Mendelovy zemědělské a lesnické university. Sborník souhrnů sdělení ze semináře je k dispozici čtenářům Knihovny ÚZPI pod signaturou C 37443/31.