Na monitoringu potravního řetězce, agrárního, vodního a lesního ekosystému zpracovaného formou zprávy MZe se v r. 2002 podílely tyto organizace: SZPI, SVS ČR, ÚKZÚZ, VÚMOP, VÚRV, VÚLHM, ÚHÚL, VÚRH.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI
SZPI provedla v roce 2002 v rámci sledování cizorodých látek 96 756 analýz  na stanovení přítomnosti kontaminantů v potravinách rostlinného a živočišného původu. K překročení platných hygienických limitů došlo jen v 66 případech a to pouze  u potravin rostlinného původu.
Přestože bylo u  komodit významných z hlediska spotřebního koše zaznamenáno poměrně vysoké procento pozitivních nálezů některého z chemických prvků, k překročení hygienického limitu došlo jen v 5 případech. U dvou vzorků rýže z Belgie (z celkem 39 vzorků), byl překročen limit pro arzén, u vzorku máku z Rakouska (z celkem 26 vzorků) limit pro kadmium. V jednom vzorku kmínového chleba (ze 48 vzorků) a jednom vzorku mrkve (ze 41 vzorků) z tuzemska byl zaznamenán nadlimitní nález olova.
V případě polyaromatických uhlovodíků  (PAU) byly nadlimitní nálezy zaznamenány u sedmi z 83 vzorků olivových olejů, které jsou vyráběny z olivových výlisků technologií lisování při vysokých teplotách.
Na přítomnost mykotoxinů   (aflatoxiny, ochratoxin A, patulin, deoxinivalenol, sterigmatocystin a aflatoxin M1) bylo testováno 473 vzorků, z čehož u 36 byl zaznamenán pozitivní nález, ale jen ve 4 případech došlo k překročení hygienického limitu (tuzemská dětská ovocná výživa – patulin).
V roce 2002 nebyly zaznamenány nadlimitní nálezy ftalátů, alifatických chlorovaných uhlovodíků, glykoalkaloidů, N – nitrosaminů a biogenních aminů   .
Z hlediska přítomnosti monochlorpropan-1,2-diolu 3-(MCPD) z 21 vzorků nevyhověl jeden vzorek ochucovadla.
Zjištěné hodnoty polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů   (PCDD/F) v rybách (10 vzorků) byly pod limitem nařízení ES 2375/2001 (4 pg TEQ/g).
Bisfenol-A-diglycidetheru (BADGE) jako potencionální karcinogen (z vnitřních laků konzerv) sledovaný převážně v masných a rybích konzervách (28 vzorků) překročil jen u pasty z uzeného lososa limit (směrnici ES č. 2002/16).
Přítomnost polychlorovaných bifenylů  (PCB) je sledována v živočišných produktech s vyšším obsahem tuku. Stanovené průměrné hodnoty byly hluboko pod hygienickým limitem (0,1 mg/kg tuku).
Na přítomnost reziduí pesticidů v potravinách analyzováno celkem 1346 vzorků. Nejčastěji detekovanými účinnými látkami jsou DDT a jeho metabolity. Požadavkům vyhlášky č. 322/1999 Sb. nevyhovělo 21 vzorků zeleniny (hlávkový salát, rajčata, papriky, brukev, petržel, lilek, mrkev, salátové okurky, pekingské zelí, pór, ředkvičky, čekankové puky a hrachové lusky). U ovoce nevyhovělo 10 vzorků (mandarinky, meruňky, pomeranče, hrušky, jablka, jahody a kiwi). Ve všech případech se jednalo o vzorky z dovozu. Z ostatních komodit byly nevyhovující 2 vzorky rýže (z 26), 1 vzorek žitné mouky  (z 24), 1 vzorek chleba (z 27) a 1 vzorek rozinek (ze 30).
Obsah dusičnanů byl stanoven ve 159 vzorcích náchylných druhů zeleniny, přičemž  137 vzorků bylo pozitivních, ale jen u 13 vzorků byl překročen hygienický limit.

Státní veterinární správa ČR – SVS ČR

SVS provedla v r. 2002 v rámci sledování kontaminantů 84 754 analýz  u tuzemských a 3 733 u  dovážených komodit .
Suroviny a potraviny živočišného původu (mléko a mléčné výrobky, masné výrobky a med), měly nízký obsah reziduí pesticidů, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků léčivých a doplňkových látek.
Výrobky kojenecké a dětské mléčné výživy (včetně mléka jako suroviny pro jejich výrobu) zcela vyhověly hygienickým limitům.
Ze 70 vzorků konzumních vajec byl zaznamenán jeden vzorek s nadlimitní hodnotou PCB, zdroj kontaminace nebyl zjištěn. Ze 190 vzorků uzeného masa jeden překročil limit pro PAU (zvýšený obsah těchto látek vzniká při nedodržení správné technologie uzení).
Podstatné zlepšení bylo zaznamenáno u plodů moře v průměrných hodnotách obsahů chemických prvků  a reziduí organochlorových látek. Jedna rybí konzerva z Thajska (ze 72) překračovala limit kadmia, u 3 vzorků ryb (ze 42) byly zjištěny nadlimitní obsahy histaminu a v jednom případě (z osmi) byl zjištěn nadlimitní obsah hexachlorbenzenu.
U tuzemských sladkovodních ryb byly zjištěny tři případy (z 23) nadlimitních obsahů rtuti.
V popovodňovém monitoringu měly tři z 60 vzorků ryb nadlimitní hodnoty rtuti byly zjištěny ve 3 případech a  čtyři z 55 vzorků nadlimitní koncentrace DDT.
Nedovolené použití malachitové zeleně bylo zaznamenáno v 18 vzorcích ryb převážně pstruhů (ze 156 vzorků z chovů v celé ČR. Při vývozu byly zaznamenány reklamace z Rakouska a Švýcarska
Nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek  u jatečních zvířat. Ojediněle zjištěné zbytky veterinárních léčiv a látek ze skupiny antikokcidik byly výrazně pod limitem.
PCB bylo zaznamenáno jen ve 2 vzorcích masa (z  99) a HCH v 1 vzorku (z  99) – důsledek starých zátěží. V ledvinách jatečních krav byly ve  2 případech z 86 zjištěny nadlimitní koncentrace kadmia.
Nadlimitní hodnoty olova ve svalovině lovné zvěre převážně souvisely s kontaminací střelou (u 7 bažantů ze 49, u 4 kachen z 18, u 8 prasat z 53 a u 4 kusů ostatní spárkaté zvěře ze 49). U divokých kachen, jelení a černé zvěře byly prokázány nadlimitní obsahy sumy DDT  – to svědčí o přetrvání tohoto již více než 20 let nepoužívaného pesticidu a jeho rozpadových produktů v prostředí. Ve svalovině divokých prasat byl také zaznamenán jeden vzorek (z 53) s nadlimitní hodnotou rtuti. Kontaminace radioaktivními látkami (137Cs) v nadlimitní hodnotě byla zjištěna celkem u dvou kusů černé zvěře z oblasti Jeseníků. Chlorované pesticidy a kongenery PCB v tuku hospodářsky významných druhů volně žijící zvěře nebyly ani v jednom případě (ze 48) v nadlimitním množství. Nejvíce kontaminován (ale pod limitem) byl ve většině provedených analýz tuk divokých prasat, méně pak zaječí zvěře a omezený výskyt byl u zvěře mufloní a daňčí.

Příloha : „Zpráva o výsledcích sledování cizorodých látek v resortu zemědělství“  [doc ; 101888 bytů]
dále zahrnuje i
monitoring prováděný Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým (VÚRH) v rybnících a v tkáních ryb,
monitoring prováděný ÚKZÚZ zaměřený na krmné obiloviny, minerální krmiva a krmné suroviny živočišného původu,
monitoring prováděný SVS ČR zaměřený na vody používané k napájení hospodářských zvířat.

Kromě potravního řetězce jsou ve zprávě uvedeny výsledky monitoringu
– agrárního ekosystému (Ústřední  a kontrolní zkušební ústav zemědělský – ÚKZÚZ a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy – VÚMOP),
– vodního ekosystému (Zemědělská vodohospodářská správa – ZVHS) a
– lesního ekosystému (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – VÚLHM a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů – ÚHÚL).