Ministři zemědělství schválili přísná pravidla testování potravin
Ministři zemědělství 15 členských zemí EU schválili přísnější pravidla testování masa, mléka a mořských živočichů. Přijali tak další z pěti směrnic navržených Evropskou komisí v roce 2000, které mají poskytnout spotřebitelům záruky komplexní hygienické ochrany potravin.
Směrnice předpokládá daleko důkladnější laboratorní prověrky masa a mléka jak na jatkách a v zemědělských podnicích, tak ve zpracovatelských závodech; budou zaměřeny hlavně na obsah chemikálií a dalších cizorodých látek. Zkoumat se bude také složení vody, ve které jsou chováni mořští měkkýši a korýši určení ke konzumaci. Podle Mileny Vicenové, ředitelky odboru pro vztahy s EU na ministerstvu zemědělství, si je Česká republika vědoma nových nároků a je připravena směrnici uvést do domácího práva a pak aplikovat v předepsaných lhůtách. Usoudila, že péče o nezávadnost potravin byla v ČR vždy na vysoké úrovni a zůstává prioritou. Poslední ministerská schůze EU před prázdninami také formálně schválila směrnice o sledování geneticky modifikovaných organismů a označování potravin, které je obsahují; před několika týdny jí po dlouhých sporech dal zelenou Evropský parlament. Její aplikace od příštího roku umožní souběžně zahájit povolování dalších upravených plodin na evropském trhu, což byl dlouho naléhavý požadavek USA ve Světové obchodní organizaci. Návrh pravidel pro souběžné pěstování geneticky modifikovaných a normálních plodin předloží ve středu formálně Evropská komise. Debata na toto téma však ukázala, že místo orientačních pravidel a nějakých minimálních požadavků by řada zemí, zejména ze severní části EU, dala přednost závaznému nařízení. Mají obavu, že měkčí přístup může méně citlivým zemím umožnit získat komparativní výhody. Podle Vicenové měly nejvíce výhrad Německo, Švédsko a částečně Rakousko. Z jejích slov vyplynulo, že Česko má pro starosti těchto zemí pochopení. Komisař Franz Fichler nevyloučil, ale ani neslíbil konkrétní pomoc EU zemědělcům postiženým zejména ve Francii a v Itálii katastrofálním suchem. Uvedl, že loňská podpora z rozpočtu EU po povodních v Německu a Rakousku se nemůže opakovat, protože unie má letos z rozpočtového hlediska daleko méně možností. Podotkl, že pokud by o pomoc žádaly kandidátské země, nemohla by být poskytnuta z programu Sapard, který je určen výhradně na strukturální aktivity, nikoli na pokrývání zisku ušlého kvůli nepřízni počasí. Každá žádost bude ovšem posouzena a všechny možnosti budou zváženy, řekl.
bar jw (old)
23. 7. 2003