bezpečnost potravin, sledování kontaminace potravin ve Velké Britániiv důsledku migrace látek z obalových materiálů

Plechovky, obaly pro potraviny a nápoje, jsou často opatřeny vnitřním polymerním potahem, který slouží k ochraně potraviny a zamezení nežádoucím interakcím mezi kovem z plechovky a potravinou.
Polymerní potahy jsou obvykle vysoce zesíťované pryskyřice, které jsou ošetřeny tak, aby snášely běžné podmínky sterilace potravin (1,5 h při 121 °C). Nejčastěji používanými laky pro potahy plechovek jsou:
– epoxyfenolové,
– PVC organosolové a
– polyesterfenolové.
Největší význam mají epoxyfenolové látky, neboť je lze používat univerzálně pro výrobu plechovek (těla plechovky i víčka).

Bisfenol A (BPA) je výchozí látka používaná pro výrobu většiny typů epoxypryskyřic. BPA není běžně přítomen v PVC organosolových potazích. Pokud se však použije v těchto pryskyřicích bisfenol A diglycidyleter (BADGE) jako aditivum k vychytávání chlorovodíku, mohou obsahovat zbytky BPA, a to jako nezreagovaný výchozí materiál v BADGE. BPA se používá dále při výrobě plastů, zejména polykarbonátů, které přicházejí do kontaktu s potravinami. Směrnice 90/128/EEC uvádí BPA na pozitivním seznamu látek s limitem specifické migrace 3 mg/kg.
Již dříve provedený výzkum ukázal, že BPA migruje z potahů plechovek do simulantů potravin (tj. sloučenin, které se používají k simulaci potravin za účelem zjištění rozsahu migrace sledované látky z obalu do potraviny). Migrace BPA do simulantu na bázi olivového oleje je obecně mnohem nižší než do vodných simulantů, např. 10% etanolu.
Řada studií byla provedena za účelem zjištění zdravotního účinku BPA na živý organismus (např. na reprodukční orgány). Tyto studie však vedly převážně k nejednotným závěrům.

Při výrobě epoxypryskyřic se rovněž používá BPF, směs tří izomerů (2,2’-, 2,4’- a 4,4’-dihydroxydifenylmetan), zřídka však pro výrobu materiálů přicházejících do kontaktu s potravinami. Rezidua BPF izomerů (Novolac) mohou vznikat z jejich použití při výrobě Novolac glycyidyleterů (NOGE), které se používají jako vychytávače chlorovodíku v PVC organosolových potazích.

Ve Velké Británii byla provedena studie zaměřená na zjištění obsahu BPA a BPF v různých typech potravin v plechovkách. Pro tento účel byla vypracována GC/MS analytická metoda. V lednu až listopadu r. 2000 bylo odebráno v obchodní síti celkem 62 různých druhů potravin konzervovaných v plechu a to: ryby ve vodném nálevu (10), zelenina (10), nápoje (11), polévky (10), dezerty (5), ovoce (2), kojenecká výživa (4), těstoviny (5) a maso (5).
V žádném z testovaných vzorků nebyl stanoven BPF (limit detekce byl 0,005 mg/kg pro 2,2’- a 2,4’-izomery a 0,01 mg/kg pro 4,4’- izomer). BPA byl stanoven v 38 vzorcích (detekční limit 0,002 mg/kg). U 37 vzorků se obsah pohyboval nad 0,007 mg/kg, jeden vzorek masa obsahoval 0,38 mg/kg. U ostatních vzorků byla koncentrace BPA nižší než 0,07 mg/kg.

Výsledky uvedené studie byly zaslány k posouzení nezávislému Výboru pro toxicitu chemikálií v potravinách, spotřebitelských výrobcích a životním prostředí (COT). Ten konstatoval, že není zapotřebí se obávat hladin BPA zjištěných ve sledovaných potravinách. Rovněž není důvod k tomu, aby spotřebitelé měnili v této souvislosti sortiment potravin, na který jsou zvyklí.

Food Additives and Contaminants, 19, 2002, č. 8, s. 796–802