Antioxidační účinek medu, především tmavého, je postačující ke konzervaci masa při zachování původních chuťových vlastností. Med mimoto zpomaluje oxidaci nízkodenzitních lipoproteinů (LDL) a zabraňuje tak tvorbě aterosklerotických povlaků na stěnách cév.

Výzkum prováděný pracovníky z univerzity v Illinois, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Journal of Agricultural & Food Chemistry, přinesl dvě dobré zprávy pro milovníky medu. Jednak se znovu potvrdilo, že antioxidační potenciál medu je postačující pro konzervaci masa bez jakýchkoliv chuťových změn produktu, jednak bylo konstatováno, že v krvi obsahující účinné složky z medu je mnohem méně látek poškozujících cévy. Med, a to především tmavý, zpomaluje oxidaci nízkodenzitních lipoproteinů (LDL), která jinak zapříčiňuje ukládání aterosklerotických povlaků na stěnách cév. Tyto povlaky se tvoří při reakci cholesterolu s kyslíkem. S použitím metody ORAC (Oxygen Radical Absorbing Capacity), kterou se určuje stupeň neutralizace volných radikálů antioxidanty, bylo prokázáno, že antioxidanty v medu jsou téměř shodné s antioxidanty v ovoci a zelenině, a mají rovněž schopnost tlumit agresivitu volných radikálů. Hodnoty ORAC pro med se pohybovaly v rozmezí od tří do sedmnácti, hodnoty běžně konzumovaného ovoce a zeleniny jsou mezi 0,5 a 16. Při konzumaci stejného množství medu a odpovídajícího druhu ovoce/zeleniny by se tudíž získalo identické množství antioxidantu. V praxi to je v podstatě nereálné, zůstává ovšem fakt, že med je mnohem zdravější alternativou cukru.
http://www.hnonline.sk