Francouzský vědec Jean-Michel Lecerf shrnul nejnovější výsledky výzkumu týkající se vzájemného vztahu mezi příjmem mastných kyselin v potravě a rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění.     

• Rovnice kardiovaskulární choroby – arterioskleróza – nasycené mastné kyseliny – hladina cholesterolu v krvi – neplatí, protože je příliš zjednodušená.
• Západní styl života a stravovacích zvyklostí při excesívní spotřebě nasycených mastných kyselin se zvýšenou hodnotou cholesterolu v krvi a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob sice kráčejí ruku v ruce, ale snížení spotřeby tuku a nasycených mastných kyselin nepřináší u fyzicky neaktivních lidí postižených poruchami metabolismu tuků, chorobou koronárních tepen, rezistencí na inzulín, metabolickým syndromem nebo nadváhou žádné zlepšení (a někdy může být naopak i škodlivé). Kromě toho příjem omega 6-nenasycených mastných kyselin u pacientů skoronárním srdečním onemocněním by neměl být příliš vysoký, protože může způsobit nestabilitu usazenin v tepnách (plaků).
• U fyzicky aktivních zdravých lidí může být strava bohatá na tuky a energii při důrazu na obsah jednoduchých nenasycených mastných kyselin a bez nasycených tuků redukována výrazněji.
• U fyzicky neaktivních lidí s nadváhou je lepší zredukovat množství sacharidů a zajistit vyvážený příjem tuků s mono- a polynenasycenými mastnými kyselinami ale také nasycenými mastnými kyselinami, jejichž množství by nikdy nemělo drasticky poklesnout.
• U koronárních pacientů by měl být příjem omega 6-mastných kyselin omezen s upřednostněním mononenasycených tuků a zvýšeným příjmem omega 3-mastných kyselin, především po již prodělaném infarktu.  
• Mezi mastnými kyselinami existují složité vzájemné interakce, není proto adekvátní některé živiny nebo potraviny stigmatizovat. Není správné tuto problematiku velmi zjednodušovat: mastné kyseliny je nutné posuzovat jednotlivě a výživová doporučení musí být individualizována.