Zvýšení úrovně chlazení mléka přináší sice zlepšení jeho kvality, ale dlouhodobým chlazením se mění také složení mikroflóry. Dominantní se stává převážně psychrofilní mikroflóra, včetně psychrofilních patogenních mikroorganismů (např. Listeria monocytogenes). Vzhledem ke schopnosti růstu i při chladírenských teplotách, existuje značné riziko pomnožení při skladování mléka

Významným prostředkem k zabránění rizika souvisejícího s kontaminací surového mléka patogenními mikroorganismy je jeho pasterizace. Ale při výrobě některých tradičních slovenských sýrů se používá mléko nepasterizované. K těmto výrobkům např. patří ovčí sýr, ze kterého se vyrábí brynza. U některých druhů sýrů (Feta) možné riziko představuje i používání tzv. dlouhodobé pasterizace při nízkých teplotách.
Kolektiv slovenských odborníků ze Státního veterinárního a potravinářského ústavu v Dolnom Kubíně, Krajské veterinární a potravinářské správy v Trnavě, Slovenské zemědělské univerzity v Nitře a Státního zdravotního ústavu v Trnavě v letech 1998 až 2002 ve spádové oblasti Státního veterinárního a potravinářského ústavu v Dolnom Kubíně vyšetřil 32 000 vzorků mléka a mléčných výrobků. Cíleným vyšetřením na přítomnost L. monocytogenes bylo analyzováno 4 650 vzorků mléka a mléčných výrobků s pozitivitou u 42 vzorků (0,9 %). V rámci Slovenské republiky bylo v daném období vyšetřeno 93 000 vzorků mléka a mléčných výrobků. Z uvedeného počtu bylo 3 400 vzorků mikrobiologicky nevyhovujících (3,6 %) a L.monocytogenes byla diagnostikovaná u 156 vzorků (4,6 %).
Informace byla prezentována na XXXI. semináři o jakosti potravin a potravinových surovin, který se konal 3. 3. 2004 v Brně v aule Mendelovy zemědělské a lesnické university. Sborník souhrnů sdělení ze semináře je k dispozici čtenářům Knihovny ÚZPI pod signaturou C 37443/31.