Nařízení EU č. 1774/2002 s hygienickými předpisy týkajícími se živočišných konfiskátů, které platí od 1. 5. 2003 zcela změnilo zacházení s odpady ze zpracování živočišné produkce.

Podle nařízení EU 1774/2002 se vedlejší živočišné produkty dělí do tří kategorií. Nejpřísnější jsou požadavky na likvidaci materiálů kategorie 1, především  kvůli riziku TSE. Do kategorie 3 patří části těl jatečných zvířat, kterými nemohou být rozšiřovány žádné nemoci přenosné na člověka.
Podle nařízení 1774/2002 se nesmí konfiskáty zpracovávat v jedné budově s jatečním provozem a provozy nesmějí mít společný příjezd. Separátní musí být i podniky na zpracování konfiskátů jednotlivých kategorií.
Využití zpracovaných konfiskátů.
· Všechny živočišné konfiskáty mohou být přímo spáleny. Také mohou být po stanovené předchozí úpravě zpracovány na moučku a tuk nebo nesušenou hmotu a pak využity jako palivo.· Tuk z materiálů 1. kategorie nemůže být zhodnocen jinak než spálením (nejlépe ve vlastní kotelně). Ostatní separované tuky lze využít i k technickým účelům v příslušných zpracovatelských podnicích, nebo při výrobě bionafty. Pokud to národní předpisy povolují, je možné použít patřičně ošetřený živočišný tuk ke krmení hospodářských zvířat (zvířat jiného druhu, než z něhož tuk pochází).
· Z konfiskátů kategorie 2 a 3 mohou být připravena hnojiva.
· Při produkci základů pro krmiva z konfiskátů (nikoli 1. kategorie) musí být prováděna tlaková sterilace (u savců), nesmí být přimíchán materiál z živočišného druhu, kterým má být takto vyrobená bílkovinná moučka později zkrmována.
(Podrobnější informaci najdete v Potravinářských aktualitách viz pokyny.)
Fleischwirtschaft, 2003, č. 8, s. 17–23