Přáním každého spotřebitele je jíst kvalitní a bezpečné potraviny za co možná nejnižší cenu.

Z pohledu výrobce se zde střetávají protikladné požadavky. Působí zde totiž přímá úměra. Čím vyšší kvalita a bezpečnost produktů, tím vyšší cena.
Pokud chce výrobce ale prodat, pak se musí přiblížit k požadavkům konzumenta a učinit kompromis.  Kvalita potravin je v poslední době velmi diskutované téma. Levné zahraniční potraviny nutí české výrobce snižovat ceny. Snížení cen produktů minimálně na konkurenceschopnou hladinu se často promítne do úspor na surovinách, pracovní síle, balících materiálech apod. Výsledkem je sice požadovaná nižší cena, ovšem na úkor kvality. Výrobci tradičních českých produktů se ale k takovým úsporám jen neradi uchylují. Vybudovaná dlouholetá dobrá pověst firmy a povědomí o kvalitních produktech jim může zaručit odbyt výrobků i za vyšší cenu.

Mohou si to dovolit? Zdá se, že ano. Podporují je v tom i výsledky veřejného mínění o kvalitě a bezpečnosti potravin, které provedlo koncem roku 2011 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. pro Ministerstva zemědělství ČR. Větší důvěru v potraviny pocházející z České republiky vyjádřila téměř tři čtvrtina dotázaných, zbylá čtvrtina zastává opačný názor. Český výrobek má tedy u českých konzumentů stále své místo. Výrobci by měli dbát na zachování srovnatelné úrovně kvality, jelikož rozdíly v kvalitě potravin jsou u nás silně konzumenty vnímány. Téměř tři pětiny občanů (56 %) si myslí, že odlišnosti v kvalitě potravin jsou velké. Složení výrobku a další povinné údaje se spotřebitelé dozvědí z  obalů potravin. Tyto údaje běžně sleduje asi 45 % dotázaných, další dvě pětiny občanů (45%) věnují pozornost označování potravin jen někdy a 16 % dotázaných informace na obalech nezajímají vůbec. Otázkou je, zda příčinou spíše laxního přístupu spotřebitelů ke složení potravin není špatná srozumitelnost údajů na obalech. Konzumenti se v tomto směru nevyjadřují striktně ani pozitivně ani negativně. V zásadě srozumitelné se informace na obalech zdají dvěma třetinám respondentů.  Spotřebitelé tedy v podstatě rozumí označování potravin, ovšem jen část z nich má zájem vědět, zda si za danou cenu kupují opravdu párek z masa nebo sojovou náhražku. 

Z důvodu lepší informovanosti a snadnějšího výběru kvalitních potravin Ministerstvo zemědělství zavedlo národní značku kvality KLASA. První produkty získaly označení KLASA na českém trhu v roce 2003.

 Potraviny nesoucí toto označení jsou prověřovány kvalitativně a senzoricky, což zaručuje spotřebitelům koupi výrobku s odpovídajícím standardem. Značku KLASA uděluje Ministerstvo zemědělství ČR na tři roky. Toto národní označení se mezi ostatními značkami kvality zapsalo do povědomí občanů nejvíce. Až 88 % dotázaných uvedlo, že zná značku KLASA. S poměrně velkým odstupem následuje znalost označení Regionální potravina (57 %) a Zaručená tradiční specialita (50 %). Relativně nejméně známými značkami kvality jsou Chráněná označení původu (43 %) a Chráněné zeměpisné označení (32 %). Uvedená označení vychází buď z projektů v rámci České republiky (KLASA, Regionální potravina) nebo z legislativy EU (Zaručená tradiční specialita, Chráněná označení původu, Chráněné zeměpisné označení).  Bezpečnost potravin je nejčastěji u spotřebitelů spojována s hygienickou nezávadností, absencí přídatných látek a konzervantů, potravinou před datem spotřeby či trvanlivosti, s původem od dobrého výrobce, s čerstvostí a řádným balením. Bezpečnost potravin je tedy často zaměňována s pojmem kvalita potravin. Ve své podstatě znamená bezpečnost potravin hygienu výroby potravin, kontrolní mechanismy a monitoring potravních řetězců. V České republice je systém zajištění bezpečnosti potravin velmi dobře nastaven. Obdobně situaci vnímají i spotřebitelé. Zdravotní nezávadnost potravin vyrobených v České republice označují za velmi nebo spíše dobrou přibližně tři čtvrtiny obyvatel (73 %), ovšem poznamenávají, že kontroly by mohly být realizovány pravidelněji. Větší nedůvěru budí potraviny vyrobené v zahraničí. Pouze 43 % dotázaných se domnívá, že situace ohledně jejich nezávadnost je dobrá a stejné procento oslovených (43 %) poukazuje na špatnou úroveň bezpečnosti potravin pocházejících ze zahraničí. V posledních měsících je zřejmý nárůst zájmu o otázky kvality a bezpečnosti potravin. Bohužel ač konzumenty zajímají tyto aktuální informace, v podstatě neví, kde je mají hledat. Pro Ministerstvo zemědělství je velkou výzvou zvýšení povědomí veřejnosti o existenci ověřených zdrojů informací o otázkách bezpečnosti potravin (www.bezpecnostpotravin.cz), výživě (www.viscojis.cz), systému bezpečnosti potravin a činnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Výzkum veřejného mínění v oblasti kvality a bezpečnosti potravin ukázal, že lidé mají zájem o nutričně bohaté a hygienicky nezávadné potraviny. Dostatečně ovšem nesledují etikety a informační zdroje, a tak nakupují potraviny, které nesplňují jejich očekávání. I když cena potravin na začátku roku 2012 značně vzrostla a další růst cen můžeme nejspíš ještě očekávat, měli bychom mít na paměti, že konzumací nekvalitních potravin nešetříme peníze ani naše zdraví. V budoucnu se nám tato „investice“ může několikanásobně vrátit v podobě nákladů na zdravotní péči. Tuto situaci vystihuje přísloví: „Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné potraviny.“