Kritické zhodnocení potenciálně prospěšných účinků beta-glukanu, sójového proteinu, izoflavonů, rostlinných sterolů a stanolů, česneku a tokotrienolů na zdraví.

V rozvinutých zemích představuje koronární onemocnění srdce (CHD) jeden z hlavních zdravotních problémů. Na základě řady studií se ukazuje, že zvýšené koncentrace celkového nebo LDL-cholesterolu v krvi jsou rizikovým faktorem CHD, zatímco vysoké koncentrace HDL-cholesterolu nebo nízký poměr LDL (nebo celkového)-cholesterolu k HDL-cholesterolu mohou chránit před CHD.
Složení stravy člověka hraje důležitou úlohu při regulaci koncentrace lipidů a lipoproteinů v krvi. Prvním krokem při snižování rizika kardiovaskulárního onemocnění prostřednictvím stravy je snížení příjmu nasyceného tuku a cholesterolu. To umožňuje snížit koncentrace celkového cholesterolu v krvi o ca 3 %, popř. 6 %.
V současné době se věnuje značná pozornost těm složkám stravy, které mají pravděpodobné hypocholesterolemické účinky. Jde např. o beta-glukan, sójový protein, izoflavony, rostlinné steroly a stanoly, česnek a tokotrienoly. V mnoha zemích jsou na trhu pilulky a kapsle, popř. funkční potraviny vyrobené na základě těchto přísad.
Výzkumníci v Nizozemí se zabývali kritickým zhodnocením vědeckých článků za posledních deset let, které se věnovaly účinkům uvedených složek na metabolismus lipidů a lipoproteinů, přičemž došli k těmto závěrům:
U beta-glukanu izolovaného z ovsa se zjistil pozitivní, ale také žádný účinek na koncentrace sérového LDL-cholesterolu. Tyto rozdílné výsledky na snižování cholesterolu závisí na faktorech jako je jeho viskozita v trávicím traktu, matrice potraviny a/nebo způsob výroby potraviny. Vliv beta-glukanu z ječmene nebo kvasinek na profil lipoproteinů se zdá být slibný, avšak k potvrzení pozitivních účinků je třeba provést více humánních studií.
Dosud není zcela jasné, zda uváděné hypocholesterolemické účinky sóji lze přisuzovat výhradně izoflavonům. V řadě studií se ukázalo, že po konzumaci izolovaných sójových izoflavonů (bez sójové bílkoviny) nedošlo ke změnám koncentrace LDL-cholesterolu v séru, což naznačuje, že je zapotřebí spojení sójové bílkoviny a izoflavonů pro to, aby se projevil účinek sóji na snížení cholesterolu. Je proto nezbytné přesně identifikovat aktivní složky sóji.
Denní konzumace 2–3 g rostlinných sterolů nebo stanolů snižuje koncentrace LDL-cholesterolu o 9–14 %. Prokázalo se, že funkční potraviny obohacené o rostlinné steroly a stanoly jsou účinné u různých skupin populace a ve spojení se stravou nebo léky snižujícími cholesterol.
Zda lze česnek nebo přísady vyrobené z česneku používat jako faktory snižující lipidy není dosud zcela jasné. Je třeba určit aktivní složky v česneku a jejich biologickou využitelnost po konzumaci.
Není velmi pravděpodobné, že tokotrienoly z palmového oleje nebo z oleje získaného z rýžových slupek mají pozitivní účinky na profil humánních lipoproteinů v séru.
Vědci na závěr svého kritického zhodnocení jednotlivých přísad upozorňují, že je třeba objasnit mechanismy působení těchto přísad za různých podmínek, např. ve spojení se stravou vedoucí ke snižování cholesterolu nebo léky a dále u různých skupin populace.
Je třeba věnovat pozornost nejenom jejich prospěšným, ale i potenciálně škodlivým účinkům na zdraví.
The Journal of Nutrition, 132, 2002, č. 9, s. 2494–2505