Kolik živin mají ve skutečnosti školní obědy v ČR
Informace SZÚ o probíhající studii obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování.
Na začátku školního roku je obvyklé věnovat se školnímu stravování. Vyjadřují se politikové, různí odborníci i úplní laikové. Média vyjádření prezentují s povděkem, zejména když jde o kritické komentáře. Zřídka se ale dozvíme, co je objektivní základ tvrzení. Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování ve školním roce 2015/16, provedená na pokyn hlavního hygienika ČR, ve spolupráci SZÚ, hygieniků a dalších odborníků, poskytuje zajímavý analytický pohled, možná trochu překvapivý, na situaci v ČR. Jednoduše, školní stravovování není tak špatné, ale je pořád co zlepšovat.
I když rozsáhlá studie ještě není zcela dokončena, analyzují se totiž ještě další data, první výsledky jsou zajímavé. Často v protikladu s některými kritickými komentáři.
Pro uživatele výsledků mohou být zajímavá některá fakta o probíhající studii. Formou grafických prezentací se proto můžete seznámit s použitou metodikou a organizací, a také prvními výsledky.
Studie byla naplánována před zahájením školního roku 2015/16. Informační leták shrnuje základní informace o studii určené širší veřejnosti:
1souhrn_priprava.pdf (744,20 KB 08.09.2016)
Rekapitulace cílů studie a první výsledky byly prezentovány všem spolupracovníkům, včetně zaměstnanců školních jídelen, kteří se na studii podíleli, na setkání v Praze, 23.8.2016.
2rekapitulace_studie.pdf (942,19 KB 08.09.2016)
Velký význam pro relevanci studie má metodika a organizace. Při přípravě národní studie bylo využito zkušeností z organizace dalších národních monitorovacích akcí. Metodické přístupy a organizace mají vliv na nejistoty výsledků jakékoli studie.
3metodika.pdf (2,33 MB 08.09.2016)
První výsledky statistického zpracování dat poskytují zajímavý pohled na nutriční parametry obědů nabízených dětem ve věku 7 – 10 roků v našich školních jídelnách. Je potřeba si uvědomit, že jde o parametry reprezentující „průměrnou měsíční nabídku“ pro skupinu dětí, nikoli pro jednotlivce. To má samozřejmě vliv na interpretaci výsledků a další využití v praxi.
4vysledky.pdf (758,11 KB 08.09.2016)
Stručně shrnuto, první výsledky naznačují, že ve srovnání s obvyklým výživovým chováním populace ČR (výsledky národní studie SISP04, 2006 dokládají, že jen malá část populace se stravuje v souladu s doporučením), lze stále školní obědy považovat za „blížící se oficiálnímu ideálu nutričních doporučení pro studovanou věkovou kategorii“.
Vydávané obědy jsou v některých jídelnách energeticky poměrně nízké, pokud je srovnáme s očekávaným výdejem energie, a to i pro děti s nízkou pohybovou aktivitou (index PAL 1,6), bez ohledu na to, zda jídelna vaří málo nebo mnoho obědů.
Snaha vyhovět požadavku individuálních strávníků a současně omezit plýtvání jídlem může vést k snižování velikosti vydávaných porcí.
Snaha o zdravé stravování vede asi občas k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech, což je v souladu s platnou vyhláškou. Tuk je ale nezastupitelný nosič řady biologicky významných látek, včetně vitaminů a jeho obsah v obědech by proto měl odpovídat alespoň minimu výživového doporučení z hlediska podílu energie a samozřejmě i odpovídat doporučení z hlediska zastoupení skupin mastných kyselin. To je podnět pro diskusi o znění platné vyhlášky, která teoreticky dovoluje nemít tuk v obědech vůbec.
Sodíku/soli (i jódu ze soli) je v pokrmech mnoho, bez ohledu na to, zda jídelna vaří málo nebo mnoho obědů. Vápníku a draslíku je v obědech málo. Nejde o překvapující zjištění, to se předpokládalo, neznamená to ale, že je možné nechat tato fakta bez povšimnutí.
Nyní jsou zpracovávána další analytická data. Měla by poskytnout obrázek o přívodu dalších stopových prvků, ale i látek, které mají spíše škodlivý charakter. Zajímavý bude i pohled na složení tuků, který obědy obsahují. O výsledcích budeme informovat.
J.Ruprich a kol.
CZVP, Brno, 8.9.2016
Zdroj: Státní zdravotní ústav