Podle návrhu nové definice vlákniny patří mezi vlákninu stravy také oligosacharidy (prebiotika). Doporučované množství vlákniny u dětí je třeba stanovit.

K dispozici je jen málo údajů o účincích vlákniny stravy u malých dětí. Současná dietetická doporučení jsou založena pouze na domněnkách a údajích extrapolovaných ze studií na dospělých osobách. První roky života mohou být rozhodující pro usazení zdravé mikroflóry v kolonu i pro vytvoření správných výživových návyků. Nedostatek jasných a dobře zvolených doporučení pro příjem vlákniny u malých dětí může oba tyto cíle zhatit. V odborné literatuře neexistuje dostatek podkladů pro to, aby vznikly obavy, že strava s vysokým podílem vlákniny u dětí do 5 let věku povede k narušení růstu a nevyváženosti minerálních látek, zvláště u dětí v rozvinutých zemích. Ve skutečnosti, při narůstající obezitě u dětí, může být konzumace vlákniny prospěšná pro snižování energetického příjmu. Strava s nízkým obsahem vlákniny se může také stát příčinou zácpy a zánětu slepého střeva. Podle nejnovějších návrhů definice vlákniny stravy patří mezi vlákninu stravy také oligosacharidy, které mohou působit jako prebiotika (tj. podporují růst mléčných bakterií, zvláště bifidobakterií). Je známo, že konzumace oligosacharidů obsažených ve stravě kojenců a dětí je stejně prospěšná pro zdraví jako konzumace probiotik. Další výzkum je  třeba zaměřit na zjištění jejich účinků při dlouhodobém příjmu. Nevyzrálost střev kojenců může vést k tomu, že se do tlustého střeva dětí, které byly odstaveny, dostává větší množství rezistentního škrobu, který se podle nových definic považuje za vlákninu. Ke stanovení doporučovaného množství vlákniny stravy u dětí je třeba další výzkum.
Proceeding of the Nutrition Society, 62, 2003, č. 1, s. 17–23