Bezpečnost potravin

Klusavka: za normálních podmínek není důvod k obavám z přenosu na člověka

Vydáno: 11. 8. 2015
Autor: KM EFSA

Úřad EFSA vydal stanovisko k nové vědecké studii zabývající se přenosem klusavky.

Nové vědecké důkazy posuzované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou v souladu se závěrem společného vědeckého stanoviska ECDC-EFSA z roku 2011, že neexistuje žádný vědecký důkaz, že by se klasická klusavka mohla za normálních podmínek přenášet ze zvířat na člověka. 

Evropská komise požádala úřad EFSA o posouzení vědeckého článku „Důkaz pro zoonotický potenciál ovčích prionů klusavky“, publikovaný Cassardem a kol. ve vědeckém časopise „Nature Communications“ 16. prosince 2014.

Transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE), neboli takzvaná prionová onemocnění, postihují mozek a nervový systém lidí a zvířat.
Zvířecí TSE zahrnují klasickou bovinní spongiformní encefalopatii (BSE) a atypickou (L-typ a H-typ) BSE, klasickou a atypickou klusavku, chronické chřadnutí jelenovitých a přenosnou encefalopatii norků.

Nová vědecká studie posuzovaná úřadem EFSA uvádí, že v laboratorních podmínkách by mohla být klasická klusavka přenesena z ovcí na myši, jejichž geny byly upraveny, aby se podobaly genům lidským. Tento přenos je příčinou onemocnění podobného sporadické CJD, nebo „sCJD“, což je forma Creutzfeldt-Jakobovy choroby.

CJD je přenosná spongiformní encefalopatie (TSE) postihující lidi. Rozlišují se různé typy CJD: sporadická CJD je nejběžnější a její původ není známý; variantní CJD byla identifikována v roce 1990 a je úzce spojena s expozicí (pravděpodobně prostřednictvím potravin) k onemocnění skotu – BSE.

• Odborníci EFSA ve svém hodnocení ocenili obsáhlost studie, ale v závěru uvedli, že současné vědecké poznatky nemění předchozí doporučení Úřadu.

• Experti EFSA došli také k závěru, že není možné vyhodnotit zdravotní riziko pro veřejnost, související s klusavkou, z konzumace potravinářských výrobků obsahujících ovčí produkty.

• Odborníci EFSA zdůraznili, že současné vědecké poznatky o klusavce jsou omezené, např. chybí informace o variabilitě odlišných kmenů, jejich zeměpisném rozšíření a o tom, jak mohou ovlivnit potenciální přenos na jiný živočišný druh.

Klusavka postihuje ovce a kozy; existuje ve dvou variantách. Klasická klusavka je přenášena prostřednictvím zvířat infikovaných klusavkou (např. prostřednictvím placenty nebo mléka) a jejich prostředím. Vědecké důkazy svědčí o tom, že druhá varianta – atypická klusavka, je spontánní a není nakažlivá.

V tomto stanovisku experti úřadu EFSA hodnotili obě varianty klusavky, ale specificky se zaměřili na klasickou klusavku, která je tématem přezkoumávané studie. 

Zdroj: EFSA