Povodně a rizika jejich vniku lze se znalostí monitorovaných údajů v dané oblasti do jisté míry předvídat.

Povodně způsobené řekami se řadí ke stále se opakujícím katastrofám, které ohrožují majetek a životy občanů. Přesto jsou jednotlivé faktory, které se podílí na vzniku povodní a jejich komplexní vzájemné působení v mnoha oblastech i dnes ještě neznámé. Důležitým faktorem je množství vody, které se do řek dostane odtokem z povrchu. Zemědělství je podle plochy největším uživatelem půdy a proto lze předpokládat, že již nepatrné změny míry infiltrace půd mají signifikantní dopady na četnost a rozsah povodní. Zemědělské využívání půdy, jako jízda po půdě s těžkými stroji, příprava půdy a osevní postup ovlivňují infiltraci půd. Při hnojení způsobuje zvyšující se používání kejdy a tendenčně klesající přísun vápna tendenčně silnější zatížení výměnou jednomocných kationů na úkor dvoumocných kationů v půdě, což negativně působí na stabilitu struktury půdy a projevuje se tak na infiltraci. V článku se představuje jednoduchý model, pomocí kterého lze simulovat jednotlivý faktor „infiltrace“ na četnost a intenzitu povodní. Model byl vyzkoušen na klimatických údajích z Braunschweigu a údajích o odtoku řeky Schunteru. Ukázalo se, že snížená infiltrace sice nemá žádný vliv na četnost povodní, ale má vliv na jejich intenzitu. Při mírách infiltrace pod ~15 mm.h-1 se v tomto modelu silně zvýšila četnost extrémních povodní. Výsledky této práce podtrhují velmi významně senzibilitu půdy týkající se její ochranné funkce proti velké vodě. Zemědělskou politiku je proto dobře rozvážit, překontrolovat opatření provedená na základě poradenství a podpůrná opatření, protože udržení a zvýšení infiltrace půdy je bez diskuzí důležitým příspěvkem k civilní ochraně.

Landbauforschung Völkenrode, 2002, č. 3, s. 187 (mi)