Státní veterinární správa informuje, jak je u nás zajištěn veterinární dozor. Do oběhu lze uvádět jedině výrobky, které splňují podmínky zdravotní nezávadnosti, a které tak byly označeny veterinární autoritou země původu a odpovídají námi stanoveným podmínkám. SVS přikládá výslovně vyjmenovaný přehled limitů nebezpečných látek.

Jak těžko se navrací důvěra ve výrobek, když vlastně ani nebyla zklamána!? Stává se, že někdo, nejlépe nějaký graduovaný odborník, označí nějakou potravinu jako potenciálně nebezpečnou, anebo sdělí, že nelze vyvrátit, že by se za jistých nepříznivých okolností mohlo stát to a to. Anebo něco ještě horšího.
Na takovéto „informace“ zákazník slyší a neuvědomí si, že je tu kromě výrobce, který ze zákona odpovídá a ručí za zdravotní nezávadnost svého výrobku, také orgán státního veterinárního dozoru, který je tím, kdo do tržní sítě propouští potraviny živočišného původu, ať už jsou domácího původu, či pochází z cizích zemí. Varovné informace bývají, doufejme, většinou dobře míněny, bývají ale i takové, které mají posloužit konkurenčnímu boji na trhu. V obou případech je však třeba je brát s rezervou a věřit jen tomu, co je prokázáno.
Zákazníci nakupující maso, mléko, vejce, sýry, ryby či med, zkrátka potraviny živočišného původu, si mohou být jisti, že proto, aby zdraví nehrozila kontaminace nebezpečnými cizorodými látkami, existuje státní veterinární dozor, který  sleduje, jaké jsou podmínky chovu zvířat, zejména s ohledem na krmení, ale i na hygienické podmínky výroby a zpracovávání živočišných produktů.
Na počátku letošního roku byla zvláštním způsobem odstartována kampaň zpochybňující zdravotní nezávadnost některých chovaných ryb, především lososů. Státní veterinární správa při té příležitosti informovala, jak je u nás i v tomto případě zajištěn veterinární dozor, čili, že dovozní podmínky pro dovoz ryb a tudíž samozřejmě i lososů přímo citují povolené limity dané vyhláškami ministerstva zdravotnictví. Pro podmínky pro dovoz z nečlenských zemí EU, jako je například Norsko, veterinární správa přikládá výslovně vyjmenovaný přehled těchto limitů nebezpečných látek, a to počínaje DDT, přes hexachlorbenzen, těžké kovy po PCB (polychlorované bifenyly).
Kromě tohoto postupu odebíráme vzorky k vyšetření i dovážených mořských ryb, a to na základě Plánu monitoringu cizorodých látek. V případě podezření tak však může orgán státního veterinárního dozoru učinit kdykoli.
Státní veterinární správa ČR obdržela z norského ministerstva zemědělství ujištění o tom, že je situace pod odpovídající kontrolou. Dokonce je i informována některými společnostmi, že i ony si pro jistotu nechaly v akreditované laboratoři vyšetřit komodity, které dovážejí a zpracovávají, jmenovitě i na zmíněné cizorodé látky, i na možnou kontaminaci mikroorganismy. I ony potvrzují, že uvádějí do oběhu zdravotně nezávadné výrobky.
Snad lze tedy shrnout, že náš zákazník může mít důvěru ve veterinární dozor a že i v případě lososů uváděných na trh platí, že jejich maso prošlo veterinární kontrolou. Do oběhu lze uvádět jedině výrobky, které splňují podmínky zdravotní nezávadnosti, a které tak byly označeny veterinární autoritou země původu a odpovídají námi stanoveným podmínkám.
Zákazník by si též měl vzpomenout, že v případě podezření či zjištění něčeho závadného jsou riskantní komodity zakázány. Tak tomu bylo při zákazu dovozu například krevet, či jiných mořských korýšů, medu, drůbeže (z důvodu zjištěného překročení obsahu těžkých kovů, nikoli kvůli ptačí chřipce, to je zase jiná kapitola).
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: http://www.svscr.cz.

SVS, 3. 2. 2004