Hledání vhodné komunikační strategie pro komunikaci o riziku
Zprostředkování informací o problematice bezpečnosti potravin, včetně příslušných doporučení, spotřebitelské veřejnosti je nesmírně obtížný a složitý úkol, protože cílová skupina je velmi různorodá a není jednoduché zvolit způsob, který byl vhodný pro vzdělávání veřejnosti.
Problematika výběru vhodné strategie pro komunikaci o riziku byla také předmětem zájmu na úvodní konferenci v rámci představení projektu budování informační sítě pro analýzu rizik na úrovni EU – EUROPEAN UNION ANALYSIS INFORMATION NETWORK – EU-RAIN (stručné informace v češtině zde), které se konalo v Dublinu v červenci loňského roku.
Příspěvek na téma „Komunikace o riziku a laická veřejnost“ přednesla Dr. Mary McCarthy z Katedry potravinářského byznysu a vývoje při Univerzitní College Cork, při National University of Ireland v Corku, Irsku,
Dr. McCarthy uvedla, že jídlo není považováno za zvlášť nebezpečné s výjimkou období, kdy v souvislosti s potravinami je vyvolána panika. Skutečnost, že v médiích jsou pokryty výskyty různých nemocí, odstrašující případy v souvislosti s potravinami a i různé polemické názory vědecké komunity, ovlivnila i zájem spotřebitelů o problematiku bezpečnosti potravin. Výsledkem je, že informace o riziku přitahují pozornost. Vnímání rizik v souvislosti s mírou nebezpečí u spotřebitelů však ne vždy odpovídá názorům vědecké komunity. Tato skutečnost je vyvolána tím, že vědci a odborníci díky svým znalostem lépe mohou posoudit jednotlivé rizikové faktory. Odborníci vycházejí z ověřených statistických údajů, např. počtu úmrtí na 1 mln obyvatel a zkrácení doby života, laická veřejnost spíše spoléhá na pocity. Pro vývoj účinné komunikační strategie o riziku je třeba umět posoudit faktory, které ovlivňují schopnost spotřebitelů hodnotit rizika. Posouzení významu charakteristik jednotlivých rizik se souvisejícím nebezpečím z potravin lze považovat za základní rámec, který ovlivňuje chování spotřebitelů. Faktory jako „obeznámenost (dobrá znalost)“, „strach z“, „počet lidí vystavených expozici“ ovlivňují, jakým způsobem spotřebitelé hodnotí rizika a určují chování spotřebitelů. Existují také různé odezvy spotřebitelů na rizika související s potravinami v závislosti na tom, zda se rizika týkají nebezpečí plynoucí z technologie zpracování a výroby potravin nebo z životního stylu. Rozdílné vnímání různých typů rizik závisí na obeznámenosti a znalostech spotřebitelů.
Vnímání spotřebitelů se různí nejen podle typu rizik, ale stupeň vnímání rizik závisí také na sociálních, demografických a kulturních faktorech. Nelze také podceňovat také různé předsudky, které významně ovlivňují spotřebitele při hodnocení rizik. Tzv. optimistické předsudky odráží tendenci zapomínat při hodnocení rizik na sebe a vnímat je jako nebezpečí pro ostatní členy komunity nebo pro další generace. Při stanovení strategie pro komunikaci o riziku je nezbytné zohlednit výše zmíněné faktory, protože úroveň vnímání rizik plynoucí z určitého potravinářského výrobku je výrazně ovlivněno typem poznaného rizika (tj. zkušeností spotřebitele) v kontextu daného rizika.
Problematikou hledání vhodné a účinné strategie pro komunikaci o riziku se bude zabývat konference Psychologie a bezpečnost potravin (Psychology and Food Safety), která je naplánována na květen r. 2005 v Lundu ve Švédsku a je součástí projektu EU-RAIN. Realizační tým nyní hledá odborníky, které uvedená problematika oslovuje.
Kontakt na administrátora projektu:
Dr. Bláithín Maunsell,
EU-RAIN Project Administrator,
Teagasc – The National Food Centre,
Ashtown,
Dublin 15,
Ireland.
E-mail: bmaunsell@nfc.teagasc.ie
Tel.: 353 1 8059514
Fax.: 353 1 8059550
European Union Risk Analysis Information Network (EU-RAIN)
Website: http://www.eu-rain.com