Německá vláda schválila návrh zákona pro pěstování genově modifikovaných rostlin GMO, ČR chystá normu také.

Zemědělci v Evropské unii by mohli díky výnosnějším odrůdám získat ročně až jednu miliardu EUR.
Agrární obchod mezi Evropskou unií a dalšími zeměmi se zbavuje další překážky. Evropa totiž začíná uznávat takzvané geneticky upravené plodiny, jež produkují hlavně zámořské či jihoasijské země.
Průlomem v dosavadním odmítavém postoji řady zemí unie je postup Německa. Spolková vláda už schválila návrh zákona, který pěstování genově modifikovaných (GM) plodin umožní. Platit by měl od letošního léta.
„Chceme tímto zákonem dát podnikatelům jasná pravidla,“ uvedla německá ministryně pro ochranu spotřebitelů a zemědělství Renate Künastová. Prosazuje tento postup přesto, že sama hájí barvy Strany zelených – a většině ekologů nejsou GM plodiny a potraviny z nich po chuti. Němečtí ekonomové ovšem odhadují, že díky GM plodinám by se zvýšily roční výnosy oproti tradičním rostlinám až o osm miliónů tun, což by byl přínos jedné miliardy eur.

Obchod s GM produkty podporují světové firmy
Ve světě se geneticky upravené plodiny rozrůstají, rok 2003 pro ně znamenal meziroční nárůst ploch o 15 procent. Ve Spojených státech zaujímaly loni výměru přes 42 miliónů hektarů – to je desetkrát více, než činí výměra veškeré zemědělské půdy v České republice.
Hlavní podíl na tom, že souběžně roste i obchod s modifikovanou sójou, kukuřicí či řepkou, mají firmy s celosvětovou působností. „Zpráva z Německa je pro nás velmi pozitivní signál. Věříme, že Německo jako silný hráč v Evropské unii sehraje kladnou úlohu a podpoří tak další rozvoj biotechnologií,“ prohlásil Luboš Grepl, šéf českého zastoupení americké společnosti Monsanto.
Firma je světovou jedničkou v zemědělských biotechnologiích. V Evropě ovšem dosud narážela spíše na odpor zemědělců i spotřebitelů vůči GM produktům. Ti první se totiž obávali levnějšího dovozu plodin ze zámoří a poukazovali právě na jejich možný GM původ. Spotřebitele pak různé nevládní organizace upozorňují na to, že modifikované plodiny mohou škodit lidskému zdraví.

Komise zatím nechce určit jednotná pravidla
Některé země unie, zejména Rakousko nebo Francie, jsou vůči většímu rozšiřování dost obezřetné. Jiné, vedle Německa třeba Velká Británie nebo Španělsko, je naopak podporují. Velmi vstřícná atmosféra už vládne v Evropské komisi.
Ministryni Künastovou podpořili bruselský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů David Byrne i agrární komisař Franz Fischler. „Nemůžeme si dovolit zaostávat za světem, rozvoj biotechnologií se kvůli unii nezastaví, a ta může ekonomicky tratit,“ prohlásil Fischler.
Německý zákon bude určovat například minimální vzdálenost polí s GM plodinami od porostů normálních, počítá se zavedením zvláštního registru těchto ploch. Farmáře, jejichž standardní kukuřice se například zkříží s GM odrůdou, bude muset viník odškodnit. Spotřebitelé pak mají najít upozornění na obsah GM surovin na obalech potravin.
Německý zákon ovšem nebude obecně platným předpisem pro další země unie. Ta totiž chystá jen obecnou právní normu, jež umožní větší přístup GM produktů na její trh s tím, že každý stát si vybere svoji vlastní cestu.
„Chceme dát svobodu rozhodnutí farmářům i spotřebitelům. Přesná pravidla pro všechny nechystáme,“ potvrdil HN Fischler.

Rozdílná pravidla mohou vyvolat v unii spory
Ačkoliv se unie jako celek zřejmě GM plodinám postupně otevře, rozdílná pravidla v jednotlivých členských zemích mohou vést ke sporům. To je například názor Česka, které je jinak vůči GM produktům otevřené.
„Považujeme tyto plodiny za přínos moderní vědy a bránit se jim nehodláme. Ale upozorňujeme opakovaně Brusel na to, že jednotná pravidla pro všechny členské země by byla lepší. Co když jedna země třeba GM produkty vůbec nepřijme a pak bude odmítat i veškeré potraviny z druhého státu s poukazem na to, že tam se GM suroviny používají?“ prohlásil ministr zemědělství Jaroslav Palas.
V Česku schválila sněmovna návrh příslušného zákona loni v prosinci, nyní jej projednává Senát. Obhájci GM plodin poukazují na jejich užitečnost: například do vlastností kukuřice sáhnou vědci tak, že je pak odolná vůči škůdcům a pole se nemusí ošetřovat chemicky.
Kritici se nyní soustřeďují hlavně na to, aby geneticky upravované produkty – když už se zřejmě prosadí – byly co nejlépe kontrolovatelné.
„Tomu zákon, navržený v Česku, neodpovídá. Jednak vylučuje z rozhodování o zavádění nových plodin nevládní organizace, jednak nenařizuje předem hlásit, kde se modifikované rostliny budou pěstovat,“ říká mluvčí Greenpeace v Česku Václav Vašků.
HN.IHNED.CZ  

http://www.ekolist.cz

EkoList, 22. 1. 2004