Geneticky pozměněná sója může být méně alergenní
Využitím biotechnologických metod vyloučili američtí vědci z genomu sóji gen pro rozhodující protein, který způsobuje, že sojové boby jsou pro některé spotřebitele alergenní.
Využitím biotechnologických metod vyloučili vědci z ARS (Agricultural Research Service) a univerzity v Arkansasu z genomu sóji gen pro rozhodující protein, který způsobuje, že sojové boby jsou pro některé spotřebitele alergenní. Tento pokrok by podle vědců mohl zkrátit seznam produktů, jejichž konzumace se musí konzumenti citliví na sóju vyvarovat. Ve světě trpí na alergie z potravin 6 – 8 % dětí a 1 – 2 % dospělých. Více než polovina všech alergií na sóju je způsobena proteinem zvaným P 34. Ale nyní výzkumníci vyvinuli druhy sóji, jejichž semena nemohou vytvářet tento alergenní protein. Uchýlili se k biotechnologické metodě zvané „utlumení genu“ („gene silencing“) raději než ke konvenčnímu šlechtění rostlin, protože gen P 34 je široce rozšířen po celém světě jak v planých tak kultivovaných druzích sóji. Polní pokusy, se kterými se začalo v roce 2001 ukazují, že agronomické vlastnosti geneticky pozměněné sóji nejsou odlišné od vlastností geneticky nepozměněných rostlin, jejichž semena obsahují gen P 34. Testování přesto dále pokračuje do ověření snížené alergenity nebo hypoalergenity a komerčního potenciálu této sóji. Například letošní léto výzkumníci začali se zkrmováním hypoalergenních sojových bobů novorozeným selatům, aby porovnali reakci těchto zvířat s reakcí zvířat krmených boby z nepozměněných rostlin. Ústav Children´s Hospital Research Institute v Little Rock v Arkansasu uskutečňuje imunologickou studii, která zahrnuje testy alergenity zkoumáním podráždění kůže. Tato a jiné studie by mohly případně sloužit jako odrazový můstek ke klinickým pokusům s lidmi a připravit podmínky pro komerční kultivary, které by mohly zvýhodnit mnoho potravinářským výrobků, včetně mouky, vloček a výrobků pro dětskou výživu. Více informací o výzkumu je k dispozici na webové stránce ARS (ARS je hlavní agentura vědeckého výzkumu amerického ministerstva zemědělství).
Feedstuffs, 74, 2002, č. 45, s. 19 (Vo)