Rajčata a salát, které vydrží v lednici čerstvé i několik týdnů. Šťavnatý meloun chutnající stejně desítky hodin po nakrojení. Příklady výhod geneticky modifikovaných (GM) potravin. Z rozhodnutí Evropské komise (EK) se některé z nich brzy objeví také v českých obchodech. GMO

Rajčata a salát, které vydrží v lednici čerstvé i několik týdnů. Šťavnatý meloun chutnající stejně desítky hodin po nakrojení. Příklady výhod geneticky modifikovaných (GM) potravin. Z rozhodnutí Evropské komise (EK) se některé z nich brzy objeví také v českých obchodech.
Na první pohled je GM zboží stejné jako „tradiční“. Skutečné odlišnosti mezi nimi pozná jen odborník, a to po důkladné analýze jejich DNA. Právě tam vložili biotechnologové gen z jiného organismu: rostliny, živočicha nebo mikroba. K nezvyklým kombinacím z hlediska laika přitom patří gen z krávy v sóje, můry v jablku nebo gen půdní bakterie v kukuřici. Vědci se tak mj. snaží prodloužit životnost potravin, zvýšit odolnost rostlin proti škůdcům, umožnit pěstování plodin i v nehostinných oblastech, např. v zasolených půdách. Objevily se ale také projekty řešící zdravotní stav celých generací. K nejznámějším patří obohacování zrn o vitamín A – tzv. zlatá rýže může zachránit statisíce indických dětí před oslepnutím. Geneticky modifikované výrobky se v 90. letech plně prosadily ve Spojených státech, v mnoha afrických zemích a Asii. V Evropě vůči nim však dosud existuje nedůvěra. Ta vyvrcholila zastavením udělování povolení pro jejich pěstování, omezením prodeje. (Pokračování na str. 3) (Pokračování ze str. 1) Řada zemí pod nátlakem spotřebitelů začala zboží z geneticky modifikovaných organismů označovat výraznými barevnými nálepkami. Biotechnologové v Evropské unii GM rostliny zatím pečlivě zkoumali. Trvalo to více než šest let, než EK letos v květnu na základě odborných posudků prohlásila: pro zdraví spotřebitelů jsou transgenní produkty nezávadné, a naplno jim otevřela svůj trh. Brusel ale zároveň nařídil, že zákazník se musí o změně v DNA dozvědět ještě před koupí potraviny. Informace bude umístěna na obalu v případě, kdy zboží obsahuje více než 0,9 procenta GM směsi. „Nová pravidla vyžadují jednoznačné označování a možnost sledování pohybu výrobku v oběhu. Zákazníci si mohou vybrat, jaké výrobky budou kupovat,“ uvedl k rozhodnutí komisař pro zdraví a ochranu zákazníků David Byrne. Zatím jako příměsi Český zákazník těšící se na kvalitnější zeleninu, zakousnutí do tvrdšího rajčete nebo trvanlivější salát si bude muset v případě GM počkat. Zprvu se k nám totiž dostanou výrobky, v nichž budou geneticky pozměněné plodiny především jako příměsi. Ten, kdo jakékoli zásahy do DNA odmítá, bude naopak muset vzít v supermarketech do ruky desítky produktů a hledat na nich příslušné složení. Teprve pak je bude moci s klidem v duši vložit do vozíku. Upravená sója, kukuřice a obiloviny jsou totiž často přítomny nejen ve snídaňových lupínkách, v konzervě zeleniny, ale i v majonézách, cukrovinkách a nejrůznějších polotovarech. EK zatím nestanovila u povinných popisků na potravinách velikost, barvu ani typ písma. Případné hledání informací v češtině proto může být v mnohojazyčném toku textu dost náročné. Přísná pravidla značení, obsažená ve dvou směrnicích EK z roku 2003, vstoupila v EU v platnost letos, prvními minutami 18. dubna. V Česku pak od 1. května. Nově se opatření týká olejů z geneticky modifikovaných rostlin – a to i přesto, že u nich není po zpracování změněná DNA zachytitelná ani v laboratořích. Obchody v ČR nejednotné Nejednotný postoj k prodeji GM produktů zaujaly největší potravinové řetězce i výrobci podnikající v Česku. Zatímco Ahold (sítě Albert a Hypernova), Tesco a Carrefour je nabízet chtějí, Julius Meinl, Delvita či Unilever to podle Greenpeace odmítly. „Zákazníkům je nabídneme. Mají právo si vybírat z co nejširšího sortimentu,“ uvedla za Ahold tisková mluvčí Kateřina Černá. Doplnila, že zboží nebude vyhrazena žádná speciální sekce. „Umístíme ho mezi produkty stejné kategorie,“ informovala dále. Naznačila také, že by transgenní potraviny mohly být „kvůli situaci kolem nich“ levnější. Vše prý ale záleží na dodavatelích. Stejný postoj zaujala společnost Carrefour. I v její síti si tak bude spotřebitel moci brzy vybrat mezi GM produkty a těmi „normálními“. „Není to otázka umístění v regálech, ale poskytnutí základní informace,“ reagovala na dotaz, kde bude GM zboží umístěno, tisková mluvčí firmy Jana Havlíčková. Tiskový mluvčí Tesco Vesselin Barliev reagoval: „Společnost Tesco dbá na dodržení zákonem stanovených podmínek v prodeji. Otázky receptur jsou v kompetenci výrobců a dodavatelů potravin,“ zdůraznil. Naopak proti prodeji GM se vyjádřily řetězce Julius Meinl a Delvita nebo výrobce potravin Unilever. „Naše výrobky neobsahují žádné geneticky modifikované organismy. Ani do budoucna neplánujeme uvedení tohoto zboží na trh,“ řekl za Unilever Jakub Puchalský, manažer pro komunikaci. Právě zmíněná společnost přitom patří k největším producentům rostlinných tuků nabízených v ČR. Každá dovezená GM potravina, jež se dostane na pulty českých obchodů, musí mít „pas“ – tj. dokument, z něhož lze vystopovat její původ. Už tak složitá pravidla se budou navíc asi během příštích let komplikovat. Odpůrci biotechnologických změn na EK tlačí, aby značení podléhaly i potraviny, jež přišly do kontaktu s geneticky modifikovanými organismy. Jde například o mléčné výrobky (sýry, jogurty, maso, ryby a vejce. Zvířata, z nichž pocházejí, jsou totiž nejčastěji krmena směsemi z GM sóji pěstované v Argentině. Uspějí-li ekologové, čeká povinné značení v budoucnu na téměř 80 procent potravin na unijním trhu. Po dlouhé přestávce získala v polovině května od EK jako první povolení k dovozu transgenní plodiny švýcarská společnost Syngenta. „Propustka“ platí deset let a vztahuje se na sladkou konzervovanou kukuřici Bt-11. V budoucnosti by se k českým spotřebitelům mohly navíc dostat biotechnologicky pozměněné obiloviny, luštěniny, salát, okurky, melouny a brambory. Diskuse o genetických modifikacích je v EU stále velmi tvrdá. Ukázalo to dubnové hlasování v Evropské komisi. Zatímco Francie, Portugalsko, Rakousko, Lucembursko, Řecko a Dánsko tyto úpravy zcela odmítají – Itálie, Velká Británie, Nizozemsko, Irsko, Švédsko a Finsko je zase rozhodně podporují. Španělsko, Belgie a Německo se hlasování zdržely. *** Slovníček DNA: kyselina deoxyribonukleová, nositelka genetické informace v organismech. GM: genetická modifikace – jde o přímé a cílené zásahy do dědičného materiálu organismů. Probíhá záměrným vnesením cizorodé genetické informace do hostitelské buňky. GMO: geneticky upravený organismus. Transgen: cizorodý gen vnesený do organismu metodami genetického inženýrství, který je zabudován do chromozomu. Co je GMO Vznik geneticky modifikovaného organismu (GMO) připomíná rozstříhání a slepení filmového pásu. Představte si několik stovek roliček rozprostřených na louku – to je DNA, tedy. kyselina deoxyribonukleová, nositelka genetické informace. Biotechnolog vezme jedno z těch desítky tisíc políček a rozstřihne jej. Do prázdné mezery poté vloží gen/políčko filmu z jiného organismu, o němž ví, že rostlině přinese určitou vlastnost, například odolnost vůči hmyzím škůdcům, virovým nebo plísňovým chorobám. Zdroj: Monsanto Jaký byl vývoj GMO 1973 – první pokusy s GMO v Kalifornii. 1982 – počátek pěstování transgenních plodin v USA. 1990 – vzniká Česká komise transgeneze rostlin, poradní orgán ministerstva životního prostředí při posuzování žádostí o povolení nových druhů. duben 1990 – přijata evropská směrnice o schvalování GMO. 1994 – GM rajčata se dostávají na trh v USA – dozrávají pomaleji, neměknou. 1995 – v USA schváleno uvedení transgenní kukuřice na trh. 1996 – protlak z GM rajčat se začíná prodávat ve Velké Británii. EK povoluje dovoz transgenní sóji z USA. 1997 – Lucembursko, Rakousko a Itálie zakázaly dovoz a pěstování Bt-kukuřice. EK přijala směrnici o označení potravin z GMO. Platí od září 1998. 1999 – EK zastavila schvalování nových druhů transgenních plodin. Osmnáct již povolených GM plodin se prodávat může. 2002 – od ledna povinné značení GMO v ČR – informace umístěna na obalech. 2003 – uvolňování pravidel v EU. 2004 – Od 18. dubna musí být informace o příměsi GMO z rozhodnutí EK vepsány na obalech. Od 1. května závazné i pro ČR. Co si myslí o GMO ZBYNĚK HAVRÁNEK, tiskový mluvčí Greenpeace: „Vývoj je stále v raném stádiu. Netvrdíme jednoznačně, že GMO mají negativní dopad, chybějí nám dostatečné testy. Jsme proto proti jejich vypouštění do životního prostředí. Hrozí tím narušení ekosystému, zamoření jiných polí s tzv. běžnými plodinami či biopotravinami. Odmítáme rovněž udělování patentů na rostliny a živočichy. Život není lidským majetkem. Do budoucna navíc hrozí, že několik firem bude kontrolovat většinu základních potravin.“ Prof. JAROSLAV DROBNÍK, předseda společnosti BIOTRIN, organizace pro šíření informací o moderní biotechnologii: „Evropa zůstává v odporu vůči GMO nyní značně osamocena. Odpor vůči transgenním organismům ale lze rozčlenit do několika bodů. Za prvé – chybný marketing: firmy se zaměřily na bezprostředního odběratele – zemědělce – a přehlédly spotřebitele. Za druhé – psychologie: Evropan je konzervativní a zemědělství včetně kulinářství je obvykle součást národní identity. Za třetí – politika: odpor ke GMO se stal výhodným pro politický vliv a ke sbírání hlasů voličů. A na konec – importní bariéra proti dovozu levných zemědělských produktů ze zámoří (USA, Kanady, Argentiny).“ KŘÍŽENÍ GENŮ přidaný gen rostlina výsledek narcis rýže produkce beta-karotenu můra jablko odolnost vůči bakteriální spále krysa salát zvýšení množství vitamínu C kráva sója schopnost produkovat mléčné proteiny Zdroj: Monsanto
Lenka Hloušková, (Právo: http://pravo.novinky.cz/ )

http://www.ekolist.cz
EkoList, 3. 6. 2004