V ČR schválilo MŽP polní pokusy s pěstováním řepky olejné, lnu, brambor, kukuřice a slivoně.

Díky bleskům a dalším přírodním vlivům „putují“ geny mezi druhy organismů odnepaměti. Před několika desítkami let začali lidé upravovat dědičné informace umělou cestou.

Počátky genetického inženýrství sahají do roku 1973, kdy kalifornští vědci přišli na způsob, jak kombinovat úseky DNA a úspěšně vnesli živočišný gen do bakterie. Tato metoda se později uplatnila ve farmacii: bakterie produkovaly lidský růstový hormon, inzulin a další látky. Počátkem 80. let se objevily první modifikované rostliny s bakteriálními viry. Od roku 1986 se na pokusných polích v USA pěstoval tabák odolný proti housenkám.
Na začátku 90. let se Čína stala první zemí, která uvedla na trh tabák a rajská jablka rezistentní vůči virům. Zanedlouho představily Spojené státy rajské jablko s opožděným zráním.
Dnes patří mezi nejrozšířenější geneticky upravené plodiny kukuřice, bavlník a sója odolné proti škůdcům nebo necitlivé vůči herbicidům.

V České republice schválilo ministerstvo životního prostředí polní pokusy s pěstováním řepky olejné, lnu, brambor, kukuřice a slivoně.
Vědci pracují na vývoji mnoha dalších rostlin, přizpůsobených suchu, mrazu nebo dalším druhům chorob a škůdců. Snaží se také zlepšit kvalitativní vlastnosti některých plodin, především zvýšit obsah vitaminů, cukrů či tuků a ostatních látek důležitých pro výživu.
Geneticky modifikované rostliny se uplatňují také při výrobě bionafty, pěstování květin a v lesním hospodářství.

Co když geny utečou?
Vědci zatím nenašli uspokojivou odpověď na otázku, jak velká rizika představuje šíření pylu transgenních rostlin do přírody. Některé plodiny se mohou křížit s divoce rostoucími příbuznými rostlinami. Ve Velké Británii zjistili, že řepka olejná vytváří hybridy s planou brukví. V Číně osázeli lesníci hektary půdy geneticky upravenými topoly, aniž by do map zaznamenali, kde přesně tyto stromy jsou.
Paralelně s vývojem rostlin probíhaly pokusy s modifikací živočišných buněk. Podařilo se „vyrobit“ transgenní ovce a kozy, jejichž mléko obsahovalo terapeutické peptidy. U léků vyrobených touto metodou se ale objevily vedlejší účinky a v průmyslu se zatím neprosadily.
Experimenty s živočichy ovšem pokračují. Světlo světa spatřili první transgenní komáři, myši, vepři i opice. Kapři a lososi s uměle vloženými geny pro růstový hormon přibývají na váze rychleji než jejich „obyčejní“ vrstevníci. S využitím těchto živočichů v praxi ale experti zatím váhají. Riziko rozšíření nepůvodních genů zvířat v přírodě může být ještě vyšší než u rostlin, protože se hůře kontrolují.
(LN)

http://www.ekolist.cz
EkoList, 15. 11. 2004