Vydáno: 12. 11. 2006

Autor:

V doplňcích stravy je selen používán ve formě selenitu nebo selenátu a řady organických sloučenín (od „selenoaminokyselinových chelátů“ po čistý L-selenomethionin). Z hlediska spotřebitelů jsou v souvislosti se selenem dva hlavní problémy. První je, že jen menšina populace ve vyspělých zemích bere suplementy a u většiny populace není znám stav zásobení selenem. Druhým je vztah mezi cenou a kvalitou. Je známo, že vhodnější jsou organické formy, i proto, že selenomethionin může být v těle jako součást bílkovin uchováván a v případě potřeby využit. Některé doplňky deklarují, že obsahují organický selen z kvasinek, ale analýzy ukazují, že se většinou jedná o anorganický selen smíchaný s kvasinkami. Skutečné výrobky s kvasinkovým selenem jsou založeny na specifických druzích kvasinek, které jsou kultivovány v prostředí bohatém na selen. Kvasinky přijímají selen z média a konvertují ho do řady organických forem, které jsou identické s formami vyskytujícími se v pícninách a zrninách (např. selenomethionin, selenocystein, seleno-metyl-selenocystein, seleno-adenosyl-selenomethionin, gamma-glutamyl-seleno-metylselenocystein). V tom případě se jedná o koncentrovaný selen, a to ve formě, v níž je snadno tráven, absorbován, metabolizován a skladován.

Pokud jde o přítomnost chelátů, tak jestliže selen není kationtem, nemůže být chelatizován, takže přítomnost chelátů by byla nepravděpodobným biochemickým zázrakem.

Obohacování krmiv kvasinkovým selenovým koncentrátem má za následek nejen příznivý vliv na zdraví zvířat, ale i vyšší obsah selenomethioninu v mase, mléce a vejcích. (Německá společnost pro fyziologii výživy doporučuje 0,15 mg Se/kg krmiva pro nosnice, což je dvoj- až trojnásobek přirozeného obsahu. Nesmí být překročeno 0,5 mg/kg. V praxi se suplementace pohybuje mezi 0,10–0,45 mg/kg. Při dřívějším používání rybí moučky (obsah selenu 2 mg/kg) se obsah selenu v krmivech dosahoval snadněji (při 4%ním podílu 0,08 mg Se/kg krmiva.)