Rozhodnutí je platné na dobu 10 let ve prospěch společnosti Syngenta. Na všech baleních této konzervované zeleniny bude muset být uvedeno, že zrno byl sklizeno z geneticky modifikovaných rostlin.

Brusel 19. května 2004 – Evropská komise dnes schválila uvedení geneticky modifikované sladké kukuřice řady Bt11 na trh. Rozhodnutí je platné na dobu 10 let ve prospěch společnosti Syngenta. Na všech baleních této konzervované zeleniny bude muset být uvedeno, že zrno byl sklizeno z geneticky modifikovaných rostlin. Zrno z geneticky modifikované kukuřice řady Bt11 bylo schváleno k dovozu do Evropy od roku 1998 a běžně se v EU používá jako krmivo a v potravinářských výrobcích, např. při výrobě kukuřičného oleje, kukuřičné mouky, cukru a sirupu, zákusků, pekárenských výrobků, smažených potravin, lahůdek a nealkoholických nápojů. Dnešní rozhodnutí se týká specifického použití jako konzervované nebo čerstvé sladké kukuřice. Na obalech musí být jednoznačně uvedeno, že výrobek obsahuje geneticky modifikovaný organismus v souladu s novými legislativními předpisy EU. Žádost o povolení k pěstování kukuřice Bt11 na území EU byla podána, ale dosud nebyla vyřízena.
Evropský komisař pro zdraví a ochranu zákazníků David Byrne řekl: „Tento produkt byl schválen na základě nových, precizně zpracovaných pravidel, která jsou transparentní a nediskriminační. Byl podroben světově nejpřísnějšímu zkoumání před uvedením na trh. Bezpečnost potravin není problém, ale otázka možnosti volby pro zákazníky. Geneticky modifikovaná sladká kukuřice byla vědecky zkoumána a shledána stejně bezpečnou jako běžná kukuřice. Nová pravidla vyžadují jednoznačné označování a možnost sledování pohybu výrobku v oběhu. Zákazníci si mohou vybrat, jaké výrobky budou kupovat. Etiketa na obalu jim poskytne informace, které k rozhodnutí potřebují. Komise jedná zodpovědně na základě přísných a jednoznačných zákonů.“
Geneticky modifikovaná sladká kukuřice řady Bt11 je prvním geneticky modifikovaným produktem schváleným pro uvedení na trh v Evropě od roku 1998. Povolení bylo uděleno na základě nových zákonů schválených Radou a Evropským Parlamentem v průběhu posledních let, které vstoupily v platnost 18. dubna 2004.. Sladká kukuřice Bt11 byla podrobena testům z hlediska bezpečnosti a možných negativních důsledků pro veřejné zdraví na základě mezinárodních směrnic. Byl jí přidělen jedinečný identifikátor, který umožňuje její sledování v oběhu a bude zanesena do Registru geneticky modifikovaných potravin a krmiv Společenství. Povolení platí po dobu 10 let. Komise přijala rozhodnutí podle standardního postupu v případech, kdy se v Radě nenajde kvalifikovaná většina hlasů pro ani proti.
V průběhu uplynulých čtyř let Evropská unie zavedla přísný, jednoznačný, a transparentní systém regulace geneticky modifikovaných potravin, krmiv a rostlin. Zákonné předpisy zajišťují, aby geneticky modifikované organismy schválené v EU byly bezpečné pro konzumaci lidmi a uvádění do životního prostředí. Jednoznačná pravidla pro označování umožní zemědělcům zvolit, jaké plodiny chtějí pěstovat, a zákazníkům, jaké potraviny chtějí kupovat. Je proto logické, že tento bezpečný systém byl uplatněn v praxi. Každé povolení je posuzováno samostatně a žádosti o povolení, u nichž nejsou splněna všechna kritéria, budou zamítnuty. Rozhodnutí nabývá účinnosti dnem doručení žadateli.
Další informace: http://europa.eu.int/comm/food/food/biotechnology/index_en.htm

POZNÁMKY:
1. 11. února 1999 společnost Novartis (mezitím přejmenovaná na Syngenta), podala příslušným úřadům v Holandsku žádost o povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice řady Bt11 na trh jako novou potravinu nebo novou potravinářskou surovinu. Zrno bylo sklízeno z geneticky modifikované rostliny obsahující toxin Bt pocházející z baktérie, jejíž proteiny zabíjí škodlivý hmyz. Přítomnost toxinu v rostlinách omezuje nutnost používání pesticidů.
2. Příslušný holandský úřad pro kontrolu potravin dospěl k závěru, že sladká kukuřice Bt11 je stejně bezpečná jako konvenční sladká kukuřice. Stejný byl závěr Vědeckého výboru pro potraviny EU. Expertní názor EU se zaměřil na otázky vznesené úřady členských zemí (např. molekulární charakteristiky a studie toxicity, které ve svém stanovisku požadovala francouzská agentura Agence française de sécurité sanitaire des aliments (AFSSA).
3. Metodika posouzení bezpečnosti kukuřice Bt11 byla v souladu s nedávno přijatými pokyny vypracovanými Řídícím vědeckým výborem EU pro posuzování geneticky modifikovaných organismů, potravin a krmiv a s Principy a pokyny pro potraviny vzniklé biotechnologickými postupy.
4. Výzkumné středisko Evropské komise ve spolupráci s Evropskou sítí laboratoří pro geneticky modifikované organismy (ENGL) provedlo kompletní validační studii podle mezinárodně uznávaných pravidel k ověření účinnosti specifické kvantitativní metody pro detekci a kvantifikaci Bt11 transformace v sladké kukuřici. Ověřovaná metoda byla vyvinutá Norským národním veterinárním ústavem a francouzským institutem INRA. Jak metoda samotná, tak výsledky její validace byly zveřejněny.
5. Zrno geneticky modifikované kukuřice řady Bt11 a potraviny obsahující zrno geneticky modifikované kukuřice řady Bt11 jako přísadu musí být označeny v souladu s ustanoveními Nařízení (EC) 1829/2003 a musí vyhovovat požadavkům na sledování výrobku v oběhu podle Nařízení (EC) 1830/2003 o zjistitelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zjistitelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění Směrnice 2001/18/EC.
6. Informace o identifikaci geneticky modifikované sladké kukuřice řady Bt11 včetně ověřené detekční metody a referenčního materiálu uvedeného v příloze budou k dispozici v Registru založeném Komisí v souladu s článkem 28 Nařízení EC 1829/2003.
7. Informace o geneticky modifikované kukuřici Bt11 byly předány do Informačního systému pro biologickou bezpečnost v souladu s články 11(1) a 20(3)(c) Protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti.
8. Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal ve věci žádné stanovisko. Komise proto 4. února 2004 předložila návrh Radě v souladu s článkem 13, odst. 4 b) Nařízení (EC) 258/97 a článkem 5, odst. 4 Rozhodnutí Rady 1999/468/EC, podle nichž má Rada ve věci jednat ve lhůtě tří měsíců.
9. Návrh posoudila Rada ministrů zemědělství 26. dubna 2004. Irsko, Holandsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie hlasovaly pro. Dánsko, Řecko, Francie, Lucembursko, Rakousko a Portugalsko hlasovaly proti. Ministři Belgie, Německa a Španělska se hlasování zdrželi. Vzhledem k tomu, že Rada nerozhodla ve stanovené lhůtě, přijala rozhodnutí Komise.
10. Podle pravidel stanovených Nařízením 1830/2003 o zjistitelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů musí všechny podnikatelské jednotky na všech úrovních zpracování a distribuce předávat a uchovávat informace o produktech, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo jsou z nich vyrobeny tak, aby bylo možné ve všech fázích sledovat pohyb produktů obsahujících geneticky modifikované organismy nebo produktů z geneticky modifikovaných organismů vyrobených.
11. Nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech zajišťuje úplnou informovanost požadavkem na označování všech potravin a krmiv obsahujících geneticky modifikované organismy a potravin a krmiv z geneticky modifikovaných organismů vyrobených. Všechny potraviny, včetně sójového a kukuřičného oleje vyrobeného z geneticky modifikované sóji a kukuřice a všechny potravinářské suroviny a výrobky, například sušenky s obsahem kukuřičného oleje vyrobeného z geneticky modifikované kukuřice musí být patřičně označeny. Na obalu musí být uvedeno „Tento výrobek obsahuje geneticky modifikované organismy “ nebo „vyrobeno z geneticky modifikované(-ho) (název organismu)“.

info@iceu.cz;
http://www.evropska-unie.cz .

ICEU, Tiskové zprávy, 20. 5. 2004