Připravila tak cestu pro produkty z biotechnologické kukuřice, aby dobyly regály evropských supermarketů. Obchodní partneři Evropské unie včetně Spojených států tlačili na unii, aby odstranila zákaz. GMO.

Evropská unie (EU) očekává brzký konec pětiletého zákazu schvalování nových geneticky modifikovaných (GM) potravin. Připravila tak cestu pro produkty z biotechnologické kukuřice, aby dobyly regály evropských supermarketů. Obchodní partneři Evropské unie včetně Spojených států tlačili na unii, aby odstranila zákaz. Mnoho spotřebitelů je však opatrných.
Příležitost ukončit omezení přišla po dubnovém setkání ministrů zemědělství EU, které prolomilo dlouhotrvající setrvávání na mrtvém bodě v otázce schválení odrůdy kukuřice označované Bt-11. S tou obchoduje švýcarský agrochemický obr společnost Syngenta.
Evropská komise má nyní možnost otisknout jedno pěkné gumové razítko na žádost o dovoz kukuřice Bt-11. Při projednávání ale evropskou exekutivu neomezuje žádný časový limit. Kukuřice se pro spotřebu objeví v konzervách, ale nebude se pěstovat na evropských polích. Evropský komisař pro ochranu zdraví a spotřebitelů David Byrne považuje za logické pokročit s procesem schvalování. Je to obchod. Zdůrazňuje však, že spotřebitelé musí být chráněni. „Je těžké předpovídat přesně, ale dovedu si představit, že před komisi se projednávání dostane na konci května nebo na začátku června,“ sdělil na tiskové konferenci a dodal, že on sám neočekává žádný odpor.
Pohled členských států Unie na problematiku Bt-11 se většinou od posledního setkání ministrů v prosinci loňského roku nezměnil. Pozorovatele překvapily jen dvě země, které změnily postoje. Itálie, která je známá svým skepticismem ke GM potravinám, je podpořila, zatímco Španělsko, které schválení podporovalo, se hlasování zdrželo. Naposledy schválila EU geneticky modifikovaný produkt v říjnu 1998, jednalo se o druh karafiátu. Poslední potravinářský výrobek – kukuřice – byl schválen v dubnu téhož roku.
Výsledek setkání ministrů přivítala švýcarská společnost Syngenta. „Jsme potěšeni, že proces postupuje v zájmu možnosti výběru zákazníka a v zájmu technologických inovací,“ sdělil Michael Stopford, vedoucí oddělení styku s veřejností. „Samozřejmě, že jsme přesvědčeni, že je náš výrobek bezpečný,“ řekl pro Reuters ze Švýcarska.
Šest evropských zemí – Irsko, Velká Británie, Itálie, Nizozemí, Finsko a Švédsko – návrh schválení Bt-11 podpořilo. Naopak dalších šest – Francie, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Dánsko a Lucembursko – bylo proti a Belgie, Španělsko a Německo se hlasování zdržely. Konec zákazu biotechnologií přivítali nejdůležitější obchodní partneři Evropské unie, např. Spojené státy americké. Ty společně s Argentinou a Kanadou již dříve vznesly proti evropskému omezení námitku u Světové obchodní organizace (WTO): http://www.wto.org/ .
Ale ekologické iniciativy se staví proti zeštíhlování zákazu a upozorňují na bezpečnostní problémy. Výzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina spotřebitelů je proti biotechnologickým potravinám v Evropě – odpor veřejnosti ke GM produktům se odhaduje na víc než 70 procent. „Komise je politicky izolovaná. Nemá podporu veřejnosti, která je proti GM potravinám a komisi se nedostává podpory ani u většiny členských států,“ prohlásil mluvčí organizace Přátelé Země : http://www.foei.org/ Geert Ritsema.
Omezení platilo od roku 1998, kdy několik členských států EU odmítlo schválit nové GMO, dokud nebudou platit přísnější zákony o jejich testování a označování. Američtí zemědělci říkají, že kvůli moratoriu EU přišli ročně o zisky za několik milionů dolarů. Diplomaté se shodují, že opravdový boj nastane, pokud dá Unie zelenou pěstování geneticky modifikované kukuřice. To bude zkouškou, zda omezením již opravdu odzvonilo.
Markéta Horáková (EcoMonitor)

http://www.ekolist.cz
EkoList, 7. 5. 2004