Bezpečnost potravin

EP schválil pravidla o sledování a označování potravin s GMO

Vydáno: 4. 7. 2003
Autor:

Evropský parlament schválil návrhy zákonů o označování a o sledování geneticky modifikovaných organismů. Zpřísnil jimi pravidla pro pohyb těchto plodin a výrobků z nich na evropském trhu a zároveň de facto ukončil moratorium na povolování jejich přístupu na tento trh. Nové předpisy schválí zřejmě ještě během července Rada ministrů EU.

Evropský parlament schválil návrhy zákonů o označování a o sledování geneticky modifikovaných organizmů (GMO). Zpřísnil jimi pravidla pro pohyb těchto plodin a výrobků z nich na evropském trhu a zároveň de facto ukončil moratorium na povolování jejich přístupu na tento trh. Nové předpisy schválí zřejmě ještě během července Rada ministrů EU. V platnost vstoupí v září a podniky budou mít půl roku čas, aby se je naučily aplikovat. Znamená to, že musejí platit v okamžiku vstupu do EU také v České republice, kde dosud není schválen ani zákon převádějící dosavadní unijní legislativu. EU se dnešním krokem vybavila argumentem proti americké žalobě u Světové obchodní organizace, že porušuje zásady mezinárodního obchodu. Do roku 1999 povolila Evropská komise 18 geneticky modifikovaných organizmů. Pak pod tlakem protestů a obav povolování zastavila; na čekací listině je dnes dalších 19 GMO, vesměs obilnin a zelenin. Nová směrnice ukládá povinné sledování veškerých geneticky upravených plodin, vypěstovaných v EU nebo dovezených, z výchozího bodu až ke konečnému uživateli. Nejde jen o potraviny pro lidi, ale hlavně o krmiva – právě v této formě je do EU dováženo nejvíc modifikované kukuřice či sóji. Identifikační kód je bude doprovázet po celou dobu, až do sežrání. Zvláštní označení bude muset nést jakákoli potravina nebo krmivo obsahující více než 0,9 procenta GMO; dosud to bylo jedno procento. Spotřebitelé tak budou mít možnost přesně vědět, zda změněné plodiny konzumují či nikoli. Ty GMO, které nebyly v EU ještě schváleny, ale jsou v čekárně, smějí být v potravinách zastoupeny po dobu tří let 0,5 procenta. Spojené státy považují tyto podmínky za umělou překážku obchodu, EU však doufá, že dokáže jejich námitku před WTO vyvrátit. O návrzích obou směrnic se jednalo dva roky. Posledním problémem byl přenos geneticky modifikovaného DNA z upravených plodin na normální kultury. Neuspěl pokus Evropské komise řešit tuto otázku „koexistence“ zvláštním předpisem. EP nakonec prosadil, že si ji každý stát může upravit podle svého, přičemž EK do konce července vypracuje jakýsi návod, jehož se budou moci držet. Bojovníci proti GMO doufají, že státy, kde je silné hnutí odporu, půjdou ještě dál. To nepředpokládá český senátor Josef Vaculík (KDU-ČSL), podle něhož budou GMO v Česku do budoucna využívány jen málo a pěstovány okrajově. Předpokládá, že připravovaný zákon vezme v úvahu i dnešní změny a bude schválen tak, aby platil do vstupu, tedy do začátku května příštího roku. „Postupem času ovšem zřejmě dojde ke změně pohledu na tyto plodiny a k širšímu využití geneticky upravených surovin v potravinách,“ předpověděl po dnešním hlasování, které sledoval jako český pozorovatel v EP. „Osobně bych se toho neobával. Jsme myslím dnes schopni zaručit, že jakékoli další povolování bude jen na základě vědeckého zkoumání a tehdy, bude-li vyloučen negativní dopad na zdraví lidí.“ Také podle poslance za ODS Jana Zahradila se EU geneticky upraveným potravinám nakonec neubrání, bude se muset naučit s nimi žít. Dnešním rozhodnutím se snaží z toho zatím nějak „vysmeknout“ – na jedné straně uvolňuje dosavadní embargo, na druhé zpřísňuje podmínky pro pohyb GMO na trhu. „Je to spíše krok k pseudoliberalizaci. Spojené státy to stejně neuspokojí,“ řekl ČTK
2. 7. 2003