brambory, dusík, hnojení

Nadbytek dusíku činí brambory náchylné k hnilobě natě, zhoršuje kvalitu a zatěžuje životní prostředí. Německý odborník objasňuje, jak potřebu dusíku cíleně stanovit.
Působení vysokých dávek dusíku na výnos se v praxi většinou přeceňuje, jeho negativní důsledky se pak často podceňují. K následkům nadměrného hnojení dusíkem patří:
opožděné nasazování hlíz, pozdější zralost a tvorba slupky, častější poškození hlíz a více deformovaných hlíz,
zvýšená náchylnost k hnilobě natě i hlíz, vyšší napadení baktériemi r. Erwinia a mšicemi přenášejícími virové choroby,
snížení obsahu sušiny, horší kvalita při smažení, zvýšený výskyt dutosti hlíz, horší schopnost skladování,  
častější tmavnutí syrových brambor při průmyslovém zpracování i po uvaření u náchylných odrůd, vyšší obsah nitrátů v hlízách,
nadměrný obsah reziduálního dusíku v půdě po sklizni brambor (nebezpečí vymývání do podzemních vod!)
zbytečně vysoké náklady na hnojiva.
Potřebu dusíku stanovit využitím různých metod
Pro snížení rizika nadměrných dávek dusíku je zapotřebí stanovit potřebu N u brambor co nejpřesněji. K tomuto účelu se využívají při pěstování brambor v Porýní dva postupy, a to: stanovení obsahu Nmin v půdě pomocí reprezentativních půdních vzorků a bilanční metoda stanovení dusíku v půdě pomocí výpočtu. Nakolik se prosadí další metoda, tzv. modifikovaná metoda Nmin s pozdními odběry půdních vzorků, ukáže čas.
Půdní vzorky na Nmin odebírat co možná nejpozději
Na základě metody Nmin lze poměrně snadno stanovit potřebu dusíku. V Porýní byl pro tento účel sestaven přehled doporučených dávek dusíku, v němž byly odrůdy sestaveny do skupin. Množství dusíku potřebné pro hnojení se pak vypočte následovně: doporučená hodnota dusíku pro danou odrůdu minus dostupný dusík v půdní vrstvě 0–60 cm (v půdě v hloubce 0–60 cm). Čím později se odběr vzorků uskuteční, tím větší je jeho vypovídací schopnost.
Podle stanoviště, stavu půdy, osevního sledu apod. je třeba stanovené množství dusíku upravit (zvýšit nebo snížit).
Příklad: Při pěstování odrůdy ’Agria’ po cukrovce na stanovišti s úrodnou, hlinitou půdou  byl  po předchozích mrazech zvýšen následný přísun dusíku. Začátkem března byl obsah Nmin v půdním vzorku 50 kg . ha–1. Výpočet dávky dusíku potom vypadal následovně: 160 kg N. ha–1 (doporučená dávka dusíku k dané odrůdě) – 50 kg N . ha–1 (půdní zásoba) – 20 kg N . ha–1 (korekční faktor pro úrodné půdy) – 20 kg N . ha–1 (korekční faktor pro předplodinu cukrovku) = 70 kg N . ha–1.
Stanovení Nmin bezprostředně po vyorání brambor podává důležitou informaci o správnosti zvolené strategie dusíkatého hnojení.
Metodu bilančního stanovení dusíku využívat jako doplňující informaci
Tato metoda může být buď alternativou nebo doplňkem k metodě Nmin. Rozsáhlé přehledy pro stanovení potřeby dusíku u konzumních a sadbových brambor pomocí této metody mohou získat pěstitelé v Německu faxem nebo na internetové adrese www. topagrar.com.
Při hnojení je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že dávky dusíku po plném květu jsou kritické, neboť rostliny po kvetení využijí již jen malou část dusíku. Zbývající dusík působí negativně na další vývoj rostlin a kvalitu hlíz. Pokud je narušen přísun dusíku vlivem nepříznivého počasí, jsou vhodné nízké dávky dusíku (10–20 kg N . ha–1) v kombinaci s aplikací fungicidů.
K bramborám lze použít všechny formy dusíku. Při jejich aplikaci je ovšem třeba  přihlédnout k rychlosti přeměny různých forem dusíkatých hnojiv. Pro omezení strupovitosti brambor je vhodné využívat síranu amonného především na půdách s pH vyšším než 6. Také využití hnojiv se stabilizovaným dusíkem je možné  velmi doporučit.
Při pěstování brambor lze využívat i statková hnojiva, pokud se důsledně měří obsah dusíku, zahrne se do bilance a použije se odpovídající korekční faktor. Kvalitativní riziko však nelze zcela vyloučit. Víceleté používání statkových hnojiv zvyšuje obsah organicky vázáného dusíku v půdě, který se může v závislosti na teplotě a vlhkosti mineralizovat. Pokud k této přeměně dochází příliš pozdě, může být negativně ovlivněna kvalita hlíz brambor.  
Doporučené dávky dusíku v závislosti na odrůdě a korekční faktory pro metodu N_min

Pramen: LK Rheinland  

Kvalita půdy rozhoduje o dostupnosti živin
V praxi se dosud ještě jen málo přihlíží k tomu, jaký význam má stav půdy k dostupnosti živin. Pouze půda neutužená s optimální strukturou a vhodnou půdní reakcí je schopná plnit svou funkci „dodavatele živin“.
Zatímco hloubka, které dosahují kořeny rostlin brambor v půdě bez rušivých faktorů je asi 80 cm, v půdě utužené to je pouze okolo 40 cm. Pokud je již takto oslabený kořenový systém brambor utužením ještě dále potlačován, míra využití živin rapidně klesá.
Proto by se měla struktura půdy pomocí půdních sond pravidelně kontrolovat. Obzvlášť důležité je, aby byl přechod mezi ornicí a podorničím bez rušivých faktorů. Důležitá je rovněž dobrá drobtovitá struktura půdy, která zajišťuje potřebný podíl pórů v půdě. K opatřením, jimiž lze tohoto stavu dosáhnout, patří např. mechanické nakypření půdy využitím hlubokokořenících meziplodin.  
Top Agrar, 2001, č. 3, s. 100–101 (DK)