Složení a vhodnost rostlinných olejů z hlediska obsahu nenasycených mastných kyselin

Osobám ohroženým obezitou, cukrovkou nebo onemocněním srdce a cév se od lékaře při zvažování dietních úprav dostává rady omezit konzumaci živočišného tuku a naopak zvýšit příjem tuku rostlinného. Je však důležité upřesnění, že i živočišný rybí tuk je pro zdraví výhodný, zatímco rostlinný tuk palmový a kokosový nikoliv. Stále platí, že v naší zemi k rozvoji obezity přispívají především nasycené mastné kyseliny živočišného původu.
Rostlinný tuk (rostlinné oleje) je zdrojem především nenasycených mastných kyselin (MK). V rostlinných olejích se setkáváme s třemi základními druhy těchto kyselin. Jsou to kyselina olejová (OA) s jednou dvojnou vazbou, kyselina linolová (LA) se dvěmi dvojnými vazbami a kyselina alfa linolenová (ALA) se třemi dvojnými vazbami. Zatímco si však tělo dovede OA z části samo vytvořit, příjem LA a ALA  je zcela závislý na potravě. Jejich nedostatečný příjem se může nepříznivě odrazit na našem zdraví, proto se označují jako nezbytné (esenciální) mastné kyseliny.
Například LA snižuje hladinu cholesterolu v krevní plazmě, ALA má zřetelný protizánětlivý účinek, uplatňuje se v prevenci aterosklerózy, cukrovky a některých forem rakoviny.
OA též  příznivě ovlivňuje skladbu krevních tuků a tak snižuje riziko rozvoje aterosklerózy.
Výskyt ALA je v rostlinných olejích ve srovnání s obsahem LA vzácnější. ALA není prakticky obsažena v olivovém oleji ani v oleji slunečnicovém. ALA se nalézá v řepkovém oleji (do 14%) a v sójovém oleji (do 11%). Při jednostranné konzumaci oleje slunečnicového je organismus dlouhodobě ochuzován  o ALA, což může mít za následek závažné zdravotní důsledky. Dochází ke zvýšení krevní srážlivosti, k omezení likvidace krevních sraženin, k rozvoji např. aterosklerózy, zvyšuje se riziko infarktu a mozkové mrtvice. Zvýšená aktivita zánětlivých dějů zhoršuje stav kloubních onemocnění.
Nejvhodnější s ohledem na zastoupení (poměr) nenasycených mastných kyselin se jeví olej řepkový (LA : ALA = 3 : 1). K úhradě denní potřeby obou MK stačí dvě polévkové lžíce tohoto oleje. I když sójový olej vykazuje vyšší obsah LA (LA : ALA = 6: 1), je i tento olej použitelný k běžné konzumaci. Doporučit je možné 1 – 2 lžíce tohoto oleje na den a tento příjem doplňovat častou konzumací rybích pokrmů.
Osobám zvyklým konzumovat pravidelně slunečnicový olej se doporučuje zařadit 1 – 2 pokrmy zhotovené z tučnějšího rybího masa (lososa, makrely, tuňáka, sleďů, kapra …) za týden. Tuky vybraných sladkovodních a mořských ryb obsahují 12 – 24 % ALA a také olej z vlašských ořechů (7 – 15 % ALA) a olej ze lněných semen (48 – 58 % ALA) jsou hodnotnými zdroji ALA.
I jednostranné používání olivového oleje by bylo chybou. Ale v zemích, kde je olivový olej převážně konzumován , je značná konzumace rybích pokrmů a margarínů vyrobených z olejů  obashujících ALA, zvláště řepkového.
Za nejvýhodnější se pokládá používání rostlinných olejů, které obsahují LA a ALA ve větším množství, ve studené kuchyni. Pro teplou kuchyni je vhodné vybírat oleje a rostlinné tuky, pro toto použití doporučené.

Výživa a potraviny, 2008, č.6, s. 142-144 
(zde celý článek)