Stabilní organické polutanty jsou v popředí zájmu odborné veřejnosti a ekologických iniciativ. Mohou vstupovat do potravního řetězce a tím být pro člověka nebezpečné.

Dioxiny patří do skupiny sloučenin označovaných v oborech zaměřených na ochranu životního prostředí zkratkou POPs (Persistent Organic Pollutants). Jde o uměle vyrobé chemické sloučeniny, jejichž stabilita je tak vysoká, že v životním prostředí setrvávají desítky až stovky let. Sloučeniny této skupiny jsou zpravidla málo rozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v tucích. Tato jejich vlastnost, spolu s vysokou stabilitou, je rozhodující pro jejich nebezpečnost. Sloučeniny této skupiny, díky rozpustnosti v tucích, vstupují do potravního řetězce a mohou se akumulovat v tucích živých organismů a působit chronické obtíže. Skupina sloučenin POPs je v současné době v popředí pozornosti profesionálních výzkumných institucí i občanských organizací zaměřených na ochranu životního prostředí před důsledky výroby syntetických chemických produktů.
Do skupiny POPs patří také dioxiny. Na rozdíl od jiných látek této skupiny se dioxiny nikdy nevyráběly ve velkých množstvích, na straně druhé jsou však v porovnání s jinými sloučeninami extrémně toxické. V tom je jejich nebezpečnost. Měření obsahu dioxinů v tkáních obyvatel USA a Kanady vedla k závěru, že obsah dioxinů v tukových tkáních se pohybuje v rozsahu 5–10 ppt (part per trilion, 10-12). Účinek tak nízkých koncentrací na zdraví, pokud je vůbec zjistitelný, není však zatím znám. V roce 1986 bylo zjištěno, že kojenci vyživované mateřským mlékem mohou být vystaveni hladině dioxinů, která převyšuje 1 300 krát doporučené denní maximum. U.S. Centres for Desease Control pokládá pro obytné oblasti již koncentraci 1 ppb (part per bilion, 10-9) TCDD (tetrachlorodibenzoparadioxinu) v půdě za potenciálně nebezpečnou.
Chemické listy 96, 2002, č. 11, s. 863–868