V masném průmyslu USA se v současné době začíná používat nový systém vykosťování masa nazývaný AMR (advanced meat recovery). Při použití této metody má při separaci masa zůstat kost zcela neporušená. Vzhledem k výskytu choroby BSE však existují obavy, že masné výrobky vyrobené technologií AMR mohou přesto obsahovat zbytky tkáně centrálního nervového systému (CNS), jako je např. mícha, a tak být

Metody detekce míšní tkáně
V roce 1997 bylo v USA uzákoněno, že výrobky AMR musí být bez míchy, a proto bylo provedeno několik srovnávacích studií pro vypracování nejvhodnější metody detekce nežádoucích tkání v masných výrobcích. Při jedné takové studii byly testovány vzorky ze 7 masokombinátů, které používají metodu AMR (přístroje Protecon a Hydrau) k vykostění hovězího masa (oblast krční páteře). Některé vzorky byly poté ještě zbaveny šlach. Všechny vzorky byly připraveny pro histochemické a imunohistochemické reakce. Při imunohistochemických testech byly porovnávány monoklonální protilátky proti 3 různým proteinům specifickým pro nervovou tkáň s cílem určit, která z těchto bílkovin může být použita pro detekci míšní tkáně ve vzorcích. Výsledky těchto testů ukázaly, že histologické barvení bylo nedostačující k identifikaci míchy ve vzorcích, zejména v těch, které byly získány metodou AMR s následným odstraněním šlach. Reakce antigen-protilátka však pomáhá specifické proteiny míchy detekovat a číní tak tento postup citlivější.
Podle autorů zmíněné studie slouží imunochemické metody k detekci míšní tkáně v mletém masu. Z testovaných bílkovin nervové tkáně se míšní tkáň dala nejefektivněji prokázat pomocí gliového fibrilárního kyselého proteinu (GFAP). Vzhledem k tomu, že byla rovněž prokázána slabá reakce s periferní nervovou tkání, bude potřeba při detekce míchy ve vzorcích nutno použít ještě další doplňující metodu. Z 26 testovaných vzorků byla míšní tkáň prokázána ve 3 vzorcích.

Nervová tkáň u hovězího masa
Zajímavý pokus byl proveden vědci na Colorado State University. Bylo při něm použito testu ELISA pro zjištění přítomnosti tkání CNS v hovězím mase a různých masných výrobcích, včetně těch vyrobených metodou AMR. Test byl speciálně vyvinut k identifikaci gliového fibrilárního kyselého proteinu (GFAP) jakožto indikátoru kontaminace výrobků nervovou tkání. Vzorky pocházely buď přímo z masokombinátů, nebo z obchodní sítě a zahrnovaly výrobky AMR, mleté maso, tkáň odebranou z povrchu neporušeného svalu, kostní drť, sraženou krev a míchu. Dále byla rovněž zkoumána směs z rozsekaných AMR produktů, svalu a míchy. Tato směs byla okořeněna a uvařena při teplotě 60°C až 82°C, což je podobný postup jako při přípravě uzenin.
Jak ukazují výsledky této studie, byla ve většině vzorků neporušené svaloviny a výrobků AMR prokázána přítomnost gliového fibrilárního kyselého proteinu v množství nižším než 1,0 ng. Vyšší obsah této bílkoviny v některých vzorcích přisuzují autoři vyšší kontaminaci jatečných půlek, neúplnému odstranění míchy nebo hustší síti periferní nervové tkáně ve zkoumaných vzorcích. Naproti tomu vzorky mletého hovězího masa byly velice málo kontaminované, koncentrace GFAP byla pouze 0,037 ng/mg. Pro srovnání uvádějí autoři, že ve vzorcích míchy dosahovala koncentrace GFAP 1,724 ng/mg. Zkoumaná okořeněná směs obsahovala 20 ng až 30 ng GFAP/mg. Vařením při teplotách kolem 80°C po dobu 60 min se koncentrace GFAP nezměnila. Tato bílkovina však nebyla již detekovatelná ve vzorcích tepelně opracovaných při 115°C po dobu 100 min.
Na závěr můžeme konstatovat, že test ELISA je dostatečně rychlou a citlivou metodou k detekci tkáně CNS v masných výrobcích. Musíme ovšem počítat s tím, že pokud se v nějakém výrobku vyskytne vyšší obsah periferní nervové tkáně (například ischiatický nerv), bude tím výsledek testu na přítomnost tkáně CNS ovlivněn ve smyslu falešně pozitivního výsledku.

Nervová tkáň v masných výrobcích prodávaných v maloobchodní síti v Evropě
Jelikož v Evropě existují oprávněné obavy z nákazy nemocí BSE, je otázka přítomnosti CNS v masných výrobcích velice aktuální. Skupina německých odborníků proto analyzovala více než 400 vařených uzených masných výrobků, které mohly být CNS kontaminovány. Do studie byly zahrnuty párky, jelita, čajovky, játrovky, rozmanité vařené polotovary jako například hamburgery a karbanátky. Pro určení rozsahu kontaminace vzorků nervovou tkání měřili vědci koncentraci cholesterolu. Pro potvrzení svých výsledků použili ještě navíc imunologický test GFAP. Výsledek ukázal, že 16 z testovaných vzorků (tj. 4 %) mělo koncentraci cholesterolu nad očekávanou hodnotou. U 7 z těchto 16 vzorků potvrdil přítomnost CNS navíc i imunologický test. Jednalo se o vzorky čajovek a játrovek.
Autoři výše uvedené studie rovněž zveřejnili, že 6 výrobků s vysokou koncentrací cholesterolu, ale nízkou imunitní odpovědí, bylo tepelně ošetřeno tak, aby mohly být skladovány při běžné pokojové  teplotě. Z výzkumů týkajících se vlivu teploty na výsledek imunologického testu vyplývá, že se reaktivita detekovaných bílkovin velice rychle snižuje při teplotě 100°C. Vědci dospěli k závěru, že pouze asi 2 % masných výrobků prodávaných v maloobchodní síti je kontaminováno tkání CNS. Autoři dále uvádějí, že je potřeba metody pro detekci CNS ve výrobcích vylepšit tak, aby bylo možno odhalit kontaminaci i u trvanlivých výrobků, které byly při zpracování zahřáty na vysoké teploty.
Meat Processing, 2002, č. 4, s. 58