Odborníci z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze a VŠCHT v Praze se zaměřili na verifikaci optimálních dekontaminačních postupů ke snížení mikrobiální populace na povrchu jatečně upravených těl prasat. Byl sledován vliv dekontaminace ostřiku ostrou parou a postřiku roztokem kyseliny mléčné.

Ošetření horkou parou kombinuje oplach i částečnou povrchovou termickou dekontaminaci. Jistým omezením uvedeného zákroku je však termické poškození povrchu jatečného kusu (JUT). Použití organických kyselin snižuje bakteriální četnosti v povrchové vrstvě. Kyselina mléčná je nejčastěji používaná vzhledem k tomu, že jde o přirozenou složku masa vznikající při posmrtné glykolýze. V prezentované studii byl povrch JUT ošetřený parou ještě postřiknut 2 % roztokem kyseliny mléčné (PURAC FCC 80).
Ošetření povrchu JUT prasat kombinací páry a roztoku kyseliny mléčné vedlo k okamžitému snížení povrchové kontaminace. Význam zákroku však spočívá především v omezení dalšího růstu mikroorganismů, takže i po pěti dnech nedošlo u ošetřených vzorků k významnějšímu zvýšení povrchové kontaminace, což znamená výrazné zvýšení údržnosti jatečně upravených těl prasat.

Podrobné informace o výsledcích studie  jsou publikovány  ve sborníku z XXXIV. Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin, ve Skalském Dvoře  Sborník, který Knihovna ÚZPI získala laskavostí Výzkumného ústavu potravinářského v Praze, bude brzy k dispozici čtenářům