Prověřuje se, zda nízké hladiny vitaminu D v krvi jsou příčinou selhání srdce. Vědci doporučují konzumovat ryby.

Podle vědců z univerzity v Bonnu může být onemocnění srdce způsobeno deficitem vitaminu D. U skupiny pacientů s chronickým selháním srdce byly zjištěny hladiny vitaminu D v krvi až o 50 % nižší než u kontrolní skupiny. Uvedené zjištění vědci publikovali v časopise Journal of the American College of Cardiology. Zjistili rovněž, že existuje vztah mezi závažností onemocnění a hladinami vitaminu D.
Vědci podotýkají, že přibližně 15 milionů lidí na světě je postiženo srdečním selháním a dosud každý druhý pacient, ať mladý nebo starý, umírá během prvních pěti let poté, co bylo onemocnění diagnostikováno.
Tým z Bonnu objasňuje, že při srdečním selhání se oslabí dutá žíla natolik, že srdce nemůže již dále pumpovat dostatečné množství krve do těla. Nedostatečná cirkulace krve má za následek, že ledviny přestanou správně fungovat a dále adekvátně nedehydratují organismus. To vede k edémům (otokům) tkání. Srdce reaguje uvolňováním hormonu ANP, který podporuje odstraňování tekutin z těla. Vysoká hladina ANP v krvi je tak spolehlivým indikátorem srdečního selhání, uvádějí vědci, dokonce v počátečních stadiích, kdy onemocnění nevykazuje ještě žádné symptomy.
Vědci dodávají, že je již dlouho známo, že vitamin D v buněčných kulturách zpomaluje produkci „dehydratačního“ hormonu ANP. U kuřat dochází při deficitu vitaminu D k projevům srdečního selhání, které vymizí, jakmile se tento vitamin přidá do stravy. U buněk srdečního svalu krys vědci dále zjistili velký počet receptorů pro vitamin D.
Na univerzitě v Bonnu vědci sledovali 54 pacientů se selháním srdce a 34 zdravých osob, které sloužily jako kontrola. U pacientů s chronickým selháním srdce byla hladina vitaminu D v krvi až o 50 % nižší než u kontrolní skupiny, naproti tomu hladina ANP se u pacientů s chronickým selháním srdce zvýšila na více než dvojnásobek. Mezi stupněm závažnosti onemocnění a výší deficitu vitaminu D existoval vztah. Vědci pokračují ve studii – pacientům s chronickým selháním srdce podávají vitamin D a sledují, zda se jejich stav zlepší.

Vědci uvádějí, že vitamin D hraje důležitou úlohu v regulaci koncentrace vápníku v těle, např. ve zvyšování absorpce vápníku ze střev. Vitamin D však pravděpodobně také ovlivňuje „transport“ vápníku do buněk srdce. Aby se sval mohl stáhnout, musí se koncetrace vápníku krátce zvýšit. Pro tento účel srdce sahá po zásobě vápníku uvnitř buňky, která ji následně opět doplňuje pomocí malých „pump“ během relaxační fáze. Předpokládá se, že vitamin D ovlivňuje aktivitu těchto mini-pump. Pokud však tyto nepracují správně, nedochází k úplné kontrakci srdeční svaloviny.

75–90 % vitaminu D se tvoří v pokožce účinkem UVB záření. Zbytek se absorbuje z potravin. Proto lidé, kteří setrvávají dlouho v místnostech, neprodukují dostatek vitaminu D. V zimních měsících je také intenzita UVB záření v řadě zemí nedostatečná.
Vědci z univerzity v Bonnu uvádějí, že deficit vitaminu D je v průmyslových zemích běžným fenoménem. Populace stárne, přičemž u starých osob se schopnost syntetizovat vitamin D snižuje. Působením stejné dávky UVB záření produkuje osmdesátiletý člověk pouze čtvrtinu vitaminu D než dvacetiletý. To vysvětluje, proč se u téměř všech seniorů vyskytuje minimálně mírná forma koronárního selhání srdce.
Na základě současných poznatků nelze vyloučit, že samotné onemocnění srdce přispívá k tomu, že hladiny vitaminu D jsou nízké, čímž vzniká začarovaný kruh – pacienti s onemocněním srdce jsou jen zřídka vystavováni slunci, neboť mohou provozovat jen málo aktivit mimo domov (uzavřený prostor). Vzhledem k tomu, že je UV záření nebezpečné, vědci nedoporučují jeho nadměrnému vystavování se. Radí však konzumovat 2–3krát týdně ryby, které jsou zdrojem vitaminu D. Spojení mezi nízkými hladinami vitaminu D a selháním srdce je však zapotřebí dále prověřovat, než bude možné učinit konečné závěry.

www.foodnavigator