Vydáno: 10. 11. 2006

Autor:

 

Vzdělání našich zemědělců je ve srovnání s jejich kolegy v ostatních členských zemích Evropské unie na poměrně vysoké úrovni. Přesto čas od času potřebují získat nové informace a rady v některých oblastech. Jedním z nejběžnějších zdrojů informací jsou semináře a různé polní dny firem, které nabízejí osiva, hnojiva, pesticidy či techniku a technologie pro stáj i pro pole. Seminář i konference na různá agrární témata pořádají i univerzity a výzkumné ústavy či různé poradenské firmy. Polní dny a semináře komerčních firem propagují samozřejmě především jejich výrobky a řešení, která nabízejí, nemusí být pro daného farmáře optimální. S problémy svého hospodářství se farmáři mohou obracet na privátní poradce či poradenské firmy, které působí v dané oblasti. Velký zájem o poradenské služby podnítila zejména příprava projektů pro program Sapard.

Kromě aktivit komerčních poradenství  existuje také určitá oblast zemědělských činností, pro které je možné získat poradenské služby Budování státem podporovaného zemědělského poradenského systému vychází z nařízení Rady ES  č. 1782/2004, které navazuje na předchozí nařízení  (zejména č. 1257/1999). Obě tato nařízení kladou důraz na ochranu životního prostředí a také obracejí pozornost na rozvoj venkova. O dnešní podobě poradenství se státní podporou i o jeho vyhlídkách na další roky jsme si povídali s Jaroslavou Píchovou, vedoucí oddělení vzdělávání a poradenství Ministerstva zemědělství, Martinem Mistrem, ředitelem odboru vzdělávání a poradenství Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI), a Josefem Kořínkem, vedoucím koordinačního centra poradenství z téže instituce.

Limitovaný objem prostředků neumožňuje poskytovat podporu na celý rozsah poradenských služeb. Proto se státem podporované poradenství zaměřilo jen na priority, které odpovídají požadavkům výše uvedených nařízeních. Od roku 2004 se prostřednictvím dotačního titulu Ministerstva zemědělství  9.F- Podpora poradenství poskytuje dotace na poradenské služby v oblasti ochrany vod, což je především aplikace nitrátové směrnice, potom v oblasti welfare hospodářských zvířat a pro ekologické hospodaření. V květnu 2005 schválil Brusel dodatečně podporu zaměřenou na poradenství k optimalizaci hospodaření zemědělských podniků  a  také na šíření informací souvisejících s poradenstvím a s celou oblastí společné zemědělské politiky prostřednictvím Krajských informačních středisek pro zemědělství a rozvoj venkova (dále jen KIS). To jsou tedy oblasti, kterých se do konce letošního roku týká státem podporované poradenství. Co je mimo ně, musí zemědělci plně hradit ze svých prostředků.

Kvalitu privátních poradců, kteří jsou zapojeni do poradenského programu MZe, prověřuje akreditace. Poradce se musí akreditovat ve svém oboru. Znamená to, že musí vypracovat projekt na zvolené téma, který posuzují dva nezávislí oponenti. Pokud u nich uspěje, obhajuje projekt před odbornou akreditační komisí. Po akreditaci se poradci dále vzdělávají ve svém oboru, seznamují se s požadavky provedení auditu, na obsah a rozsah dotované poradenské služby. Tím získají informace, které v rámci tohoto poradenství musí zemědělcům povinně předat.

Výstupem z poradenské činnosti je zatím audit podniků. Ten ukazuje, jak farmy zabezpečují plnění požadavků z 19 evropských nařízení a směrnic  (stanovených NR 1782/2004) týkajících se ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a pohody zvířat a samozřejmě také ochrany zdraví a bezpečné práce zemědělců.  V současné době  tedy jde o přípravu na cross compliance, kdy plné dodržování  zákonných požadavků z těchto směrnic bude podmínkou pro vyplácení dotací. Výsledek auditu má podobu formuláře, z něhož je jasné, jak daný podnik vyhovuje agroenvironmentálním předpisům, kde jejich podmínky neplní a jaké je doporočené řešení.. Na tyto oblasti se pak může zaměřit  i následující poradenská služba, která již není podporovaná státem. Tuto službu může podniku poskytnout i poradce, který v něm dělal dotovaný audit.

Zájem o poradenství v rámci dotačního titulu 9.F každoročně stoupá. Loni to již bylo 1169 žádostí na podporu poradenských služeb s celkovými nároky na dotace převyšujícími 30 milionů korun. V letošním roce zatím není k dispozici definitivní počet žadatelů, ale je zřejmé, že zájem i nároky na podporu budou větší než loni.

Státní podpora činí nejvýše 80 procent prokázaných nákladů na poradenskou činnost. V oblasti ochrany vod (titul 9.F.a) a welfare hospodářských zvířat (9.F.b) však nesmí překročit 15 tisíc korun za podnik, respektive 15 tisíc Kč za každý druh chovaných hospodářských zvířat, u ekologického zemědělství to je 15 – 20 tisíce dle výměry půdy (9.F.c) a u optimalizace  hospodaření (9.F.d) je strop 20 tisíc korun na subjekt. 

Na poradenství v oblasti ochrany vod se loni sešlo 666 požadavků , o poradenství k  welfare hospodářských zívřat požádalo  479 zemědělských subjektů, o ekologické poradenství se ucházelo 132  žadatelů a dále bylo 131 zájemců o ptimalizaci hospodaření.  Celkové  byla vyplacena částka   21,2 mil. korun. O podporu pro informační činnost l požádalo 13 subjektů, kterým byl v průběhu výběrového řízení udělen statut Krajského informačního centra pro zemědělství a rozvoj venkova. Podpora na jejich činnost  5 850 097 korun.

Výsledky loňských auditů ukázaly na několik zásadních problémů, s nimiž se naše zemědělské podniky potýkají. Příkladem je oblast ochrany vod, kde se poradci nejčastěji (v 52 procentech) setkali s tím, že podniky neměly zpracované plány hnojení. Velmi běžnou závadou bylo to, že kapacita skladovacích prostor neodpovídala skutečné produkci hnoje (u 23 procent podniků). S tím souvisely i další problémy — nedostatečná kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva v době zákazu hnojení (17 procent), jímky, jejichž kapacita je menší než minimálně čtyřměsíční produkce kejdy či tříměsíční produkce močůvky a hnojůvky (12 procent). Vyskytly se i případy, kdy jímky nebyly zabezpečeny před přítokem povrchových vod (15 procent). Některé podniky také nevedly řádně evidenci hnojení (14 procent). Zatímco s plány hnojení a s jeho evidencí může poradce pomoci a vyřešení těchto nedostatků si nevyžádá velké finanční náklady, odstranění ostatních závad již většinou vyžaduje nákladné investice.

Privátního poradce pro státem podporované služby je nutné vybírat z Registru akreditovaných poradců MZe, jehož vedením je pověřen ÚZPI. V seznamu akreditovaných poradců je uveden  obor, v němž se poradce akreditoval, kontakt na poradce, jeho územní působnost  apod. Poradci uvedení v Registru poskytují i samozřejmě i další služby, které nejsou státem dotované.  Radu  při výběru poradců poskytnou i KIS, které mají přehled o poradcích působících v jejich regionu. S různými problémy mohou poradit i  příslušné výzkumné ústavy (i někteří jejich pracovníci jsou na seznamu akreditovaných poradců). Nasměrovat na to, kde hledat správnou odpověď a pomoc při řešení nějakého problému, může také telefonický Infopult ÚZPI . Nejdelší doba, již si vyhrazuje na odpověď na opravdu velmi složité dotazy činí tři pracovní dny.

Dotační titul 9.F letos končí. Od příštího roku se bude poradenství podporovat z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova známého pod zkratkou EAFRD. Cílem zůstává agroenvironmentální poradenství, k němuž se připojuje poradenství k rozvoji venkova.

Poradenství pro rozvoj venkova by mělo hlavně spočívat v přípravě manažerů rozvoje venkova. Ti budou působit v rámci místních akčních skupin nebo se budou podílet na programech obnovy a programech venkova. Cílem jejich přípravy a akreditace by měla být znalost řízení projektů, způsobů jejich financování apod. Vzhledem ke styčným plochám s ministerstvem pro místní rozvoj a kraji je zapotřebí přesně vymezit působnost lidí, které pro tuto oblast bude připravovat zemědělský resort. Pravděpodobně půjde i o diverzifikaci zemědělských činností do nezemědělského působení, pomoc malým venkovským podnikatelům, podporu při zakládání nových malých a středních podniků, tedy v podstatě činností, na něž budou směřovat nějaké prostředky v rámci osy III. programu EAFRD.

Zemědělské poradenství se bude podporovat z I. osy EAFRD. Z jejích prostředků je na tento účel vyčleněno 4,1 procenta, což představuje asi 54,8 milionu korun. Z této částky by téměř 10 milionů mělo jít na poradenství pro hospodaření v lesích, ostatní prostředky jsou určeny na zemědělské poradenství, v jehož rámci by měla být řešena i  otázka ekonomických dopadů manažerských rozhodnutí, zavádění nových technologií šetrrných z hlediska životního prostředí. Určitá podpora bude směrována t i pro oblast ochrany a výživy rostlin. Možnost poradenství a konzultací by měly dostat všechny oblasti zemědělských a lesnických činností. Nařízení č. 1698/2005 tomu říká „balíčky“ poradenských služeb.

Od roku 2007 musí členské státy vytvořit zemědělský poradenský systém a zajistit nabídku jeho služeb minimálně v rozsahu zákonných požadavků. Tak to alespoň nařizuje Evropská unie. Podle unie by podnik mohl dostat na podporu poradenství maximálně 1500 eur, tedy zhruba 45 tisíc korun. V ČR existuje asi 51 tisíc různých zemědělských subjektů, nároky na poradenství pro ně by tedy mohly dosáhnout za rok až 2,3 miliardy korun. Pokud vezmeme v úvahu jen podniky registrované v evidenci LPIS, jichž je asi 21 tisíc, představují maximální prostředky na dotované poradenství pro ně 970 milionů za rok. České zemědělské poradenství však musí vystačit ročně s necelými 55 miliony korun. Aby se potřebné informace dostaly k co největšímu okruhu zemědělců, rozhodlo se MZe, obdobně jako jiné evropské státy, zajistit  vypracování kvalitních metodických  pomůcek.

Např.zjištění, jak se v zemědělském podniku dodržují minimální standardy EU,  jaký je stav hospodářství z hlediska  zákonných požadavků, si bude moci farmář provést sám. ÚZPI ve spolupráci s dalšími výzkumnými ústavy připravuje poradenskou pomůcku, která manažerovi podniku umožní zjistit, do jaké míry je jeho hospodaření v  souladu  s platnou legislativou. Jde o soubor dotazníků pro audit podniku. Jeho jednotlivé otázky by měly zemědělce krok za krokem provést po všech možných úskalích vlastního hospodářství. Výběr metodických listů podle zaměření činnosti zemědělského podniku  umožní farmáři vytvořit si „balíček“ formulářů šitý přímo na jeho hospodářství. Z pravdivě vyplněných formulářů pak bude zcela zřejmé, kde má podnik nedostatky a mezery v dodržování legislativy a kam musí napřít svou pozornost. Část problémů může farmář řešit sám, na složitější problémy si může najmout poradce. Provedení  auditu bude výchozím  předpokladem pro využití poradenské služby dotované státem.  

Močůvka vytékající do potoka, chlévy s nedokonalou technologií, stání, která způsobují zvířatům utrpení, chybějící plány či evidence hnojení, to a další závady mohou kontrolní orgány postihnut již dnes. Zatímco nyní jde pouze o pokutu v řádu několika stovek nejvýše tisíců korun, od příštího roku mohou nesrovnalosti se zásadami správného hospodaření, cross compliance a welfare zvířat vyústit až v odebrání dotací. Kontroloři budou svá zjištění předávat platební agentuře, tedy Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Na farmě se mohou objevit i jeho pracovníci a také lidé z Evropské unie. Je tedy v zájmu každého zemědělce, aby měl svůj podnik v pořádku. Na riziková místa ho může upozornit právě poradenský audit.