Ze zájmu Čechů o zdravé potraviny a bioprodukty se snaží těžit firmy i s velmi netradičními potravinami. Na největším potravinářském veletrhu Salima, který minulý týden proběhl v Brně, tak firmy konzumentům představovaly např. "biosalámy" či zdravé šnečí maso.

Firma Kmotr například získala nejvyšší ocenění veletrhu za salám, který obsahuje takzvané probiotické organismy, známé dosud jen z jogurtů či actimelů. V příštích dnech hodlá masokombinát začít salámy se živými, zdraví prospěšnými laktobacily dodávat do obchodů.

„Jsou o čtvrtinu dražší než klasické výrobky. Ale zájem lidí o zdravější životní styl nás přivedl na nápad vyzkoušet, jak novinka obstojí,“ vysvětluje obchodní ředitelka kroměřížské firmy Iveta Matisová. Uzeniny už mají všechny certifikáty potvrzující, že mléčné bakterie v nich skutečně žijí. V jednom gramu fermentovaných salámů je probiotických kultur nejméně milion.

Jinou strategii razí pod heslem zdravé výživy brněnská firma Snailex Plus. Specializuje se na vybranou delikatesu: šnečí kaviár, játra či paštiku. Kaviár je z vajíček hlemýžďů, játra a další produkty z jejich masa. Nejde ovšem o obyčejné šneky, které najdete na zahradě. Pochutina, která má například i mírnit žaludeční potíže, pochází ze speciálního druhu šneků ze severní Afriky, které Snailex chová v tuzemsku.

Potravináři na veletrhu nabídli i „tradičnější“ zdravé potraviny. Například olomoucká mlékárna Olma upoutala biomlékem a biojogurty vyráběnými z ekologických surovin. „O biomléko je nyní takový zájem, že nestačíme krýt poptávku,“ potvrzuje vedoucí nákupu čerstvých potravin obchodního řetězce Globus Jana Hořejšová.

„Hospodaření firem na specialitách „pro zdraví“ nestojí, ale potravináři si jimi budují dobrou image,“ říká šéf Potravinářské komory Jaroslav Camplík.

Potravinám, jež chtějí vyjít vstříc zájmu o zdravější výživu a životní styl, dal letošní veletrh Salima prioritu.Ve srovnání s jedním z největších evropských agropotravinářských veletrhů, berlínským Grüne Woche, byl ale vidět podstatný rozdíl. V Německu „útočí“ biopotraviny na návštěvníky takříkajíc na každém rohu, na Salimě byly ve stáncích firem stále výjimkou.

Biopotraviny z dovozu

Důvodem je to, že v tuzemsku sice ekologičtí zemědělci hospodaří na velké výměře, ale výsledná produkce biopotravin je minimální. Rolníci se většinou soustřeďují na to, aby získali dotace za udržování luk bez chemických hnojiv.

Country Life tak sice v Brně nabízel nejrůznější sortiment bioproduktů – od nápojů přes džemy po kosmetiku, ale jen těstoviny či obilné kaše byly domácí provenience.

„Máme na 1800 položek bioproduktů, necelou polovinu z nich z domácích surovin. Naše společnost má například i vlastní ekofarmu,“ snaží se o optimističtější pohled ředitel Country Life, Otakar Jiránek. Ale například v obchodních řetězcích je většina biopotravin stále dovozových.

Jak ošálit chuť

Zájmu o zdravější přírodní potraviny chce využít společnost Alchimica. Nabízí výrobky britské firmy Synatex – přípravky ovlivňující chuť limonád či jiných potravin. „Umožňují snížit obsah cukru, soli, zakrýt hořkou či takříkajíc chemickou příchuť některých vitaminů nebo minerálů. To všechno při zachování původní chuti,“ tvrdí ředitel Alchimiky Pavel Jursík. Kouzla s chuťovými vjemy spočívají v tom, že například přípravek Powersugar zvyšuje sladivost cukru, Powersalt zase posiluje pocit slanosti. A kvůli zdraví je možné dát do potraviny o třetinu cukru nebo soli méně, aniž je to na chuti znát. „Naše přípravky jsou přitom přírodní, je to výtažek z jednoho afrického ovoce,“ dodává Jursík.

Značka je bezpečná

Firmy, které na Salimě nabízely potraviny pro zdravý životní styl, zároveň naplnily i druhé hlavní téma letošního veletrhu: Bezpečnost potravin.

„Všechny totiž propagují svoji značku, neskrývají se do anonymity například pod privátní značky obchodních řetězců. Zákazník tak má jistotu, kdo za výrobek nese zodpovědnost. A výrobce si netroufne nějak porušovat hygienické normy nebo šidit na kvalitě,“ prohlašuje šéf Potravinářské komory Jaroslav Camplík.

Potravináři přitom bojují na dvou frontách. Jednak s obchodními řetězci, které se ještě chystají zvyšovat podíl svých privátních značek. A také s Evropskou komisí. Ta chce co nejdřív prosadit jednotné značení potravin a bojovat proti takzvané podbízivé reklamě.

Také bruselský komisař pro zdravotní bezpečnost Markos Kyprianou na Salimě zdůraznil, že je třeba přesně definovat, kdy může nést výrobek označení “ s nízkým obsahem tuku“, „bez cukrů“ nebo „přirozený“. Podobných definic má komise 24.

„Brusel by udělal nejlíp, kdyby to nechal na firmách. Právě značkové výrobky přece už teď musí splňovat přísné normy, další regulace je zbytečná,“ říká Camplík.

„Najdi si svého výrobce“ na webu

V průběhu Salimy potravináři také spustili speciální internetovou stránku na svém webu www.foodnet.cz. Tam lidé najdou seznam firem a jejich značek, podrobné informace o zboží a jeho složení. „Bude tam i slovník s výkladem pojmů, co jsou vlastně ta různá „éčka“ a další látky, jimiž se etikety někdy hemží,“ říká Camplík o zahájení kampaně komory pod heslem „Najdi si svého výrobce“.

www.enviweb.cz, 10. 3. 06