Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Bílý lanýž – lahůdka faraónů do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Rostlinná výroba - Archiv > Rostlinná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv
Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv

Bílý lanýž – lahůdka faraónů

Vydáno: 13.3.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
U bílého lanýže je ceněna především jeho charakteristická chuť a vůně.

Bílý lanýž byl spolu se svými tmavými bratry opěvován již 3000 let před Kristem v Mezopotámii. Často jej na svůj stůl žádali i faraóni.
Lanýž roste cca 15-50 cm pod povrchem země v symbióze s kořeny dubů, lísek, borovic a moruší. Ke zdárnému vývoji potřebuje vápenatou půdu, teplou zimu a suché léto. K hledání lanýžů se používají speciálně vycvičení psi, kterým se od narození dává do mléka trochu lanýžů.
V posledních letech se část bílých italských lanýžů pěstuje pod mladými duby. Nejběžnější metodou pěstování lanýžů je očkování žaludů nebo kořenů dubů. Nejprve se žaludy omyjí slabým roztokem dezinfekce, která zahubí případné jiné houby a bakterie. Poté se nechají ve skleníku vyklíčit a dva roky růst ve směsi sterilní zeminy a rozsekaných čerstvých lanýžů. Po dvou letech je možné stromy vysadit do volné půdy a po dalších sedmi letech je pod nimi možné hledat malé lanýže.
Nejvíce ceněný pro svoji vyjímečnou chuť je bílý lanýž piemontský, tuber magnatum pico. Vyskytuje se v severoitalském kraji Alba. Dalším známým místem je Chorvatsko. Na Istrii byl nalezen dosud největší exemplář o váze 1,310 kg.
Lanýž obsahuje vitamíny řady B, vitamín D i vzácný vitamín K, železo, hořčík a draslík. Ve výzkumu jsou přípravky z lanýžů, které jsou schopny zahubit i nebezpečného zlatého stafylokoka.
Cena bílého lanýže je samozřejmě vysoká, pohybuje se okolo 9 000 € za kilo. Běžně se prodávají bílé lanýže od velikosti malé třešně do velikosti velkého jablka. Barva bývá krémová, žlutá někdy je až zelenkavá. Vůně připomíná něco mezi česnekem, zralým sýrem a čerstvě rozkrojeným hříbkem. Povrch je nepravidelně zvrásněný, po rozkrojení je pro bílý lanýž typické bílé mramorování v hnědočervené dužině.
Povrch by měl být zbaven zbytků hlíny a nesmí být pokryt plísní. Bílé lanýže lze skladovat v chladničce nejvýše 2-7 dnů. Lanýže nikdy neumývejte, jen čistěte kartáčkem, neloupejte. Bílý lanýž se takřka vždy používá pouze syrový, pár tenoučkých plátků strouhnutých speciálním struhadlem stačí pro dodání specifické chuti. Nejlépe se jeho chuť rozvine s máslem nebo vaječným žloutkem. Nejznámější příprava je vejce na hniličko s bílým lanýžem, omeleta nebo čerstvé těstoviny s máslem a lanýžem. V cukrařině se nejvíce ochucuje lanýžem pasta z jedlých kaštanů.
Lanýže rostou po celé zeměkouli, od Norska po Nový Zéland. Největšími producenty jsou Francie, Nový Zéland, Itálie a Španělsko.

Minutka, 16, 2008, č.4, s.13


Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018