Odborníci z Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství na VŠCHT v Praze sledovali průběh změn obsahu kovů a zpracovali jejich bilanci. Současně byly porovnány suroviny z hlediska množství kovů vstupujících do výrobního cyklu.

Těžké kovy se mohou do procesu výroby piva dostat několika způsoby:
– ze surovin (slad, chmel, voda)
– ze zbytků technologicky pomocných látek (mycí prostředky aj.)
– stykem s povrchy technologických zařízení (nátěry, měděné nádoby)
– z filtračních materiálů, aj.
Pro sledování bilance těžkých kovů při výrobě piva byly vzorky odebrány ze tří pivovarů lišících se výrobním postupem.  Analýza kovů byla provedena metodou ICP-MS. Před stanovením byly vzorky upravovány mikrovlnným rozkladem v koncentrované kyselině dusičné.
Obsah kovů při výrobě piva postupně klesá, což potvrzuje předpoklad, že většina kovů přechází při výrobě do vedlejších produktů a do piva se tak dostane jen minimum těžkých kovů. Ze surovin se do hotového piva dostanou řádově desetiny a jednotky procent počátečního množství. Za největší množství těžkých kovů přicházejících do výroby je odpovědný slad, v menší míře pak chmel a voda.
Podrobnosti o naměřených konkrétních hodnotách obsahu těžkých kovů byly publikovány ve sborníku ze XXXVII. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu a životním prostředí MIKROELEMENTY 2003, který se konal 2.-4. 9. 2003 na Slapech.
Sborník je k dispozici čtenářům Knihovny ÚZPI pod signaturou C 37898.