Bezpečnost potravin

Alkohol jako součást výživy a vliv na zdraví – pít či nepít?

Vydáno: 28. 11. 2005
Autor:

Na základě meta-analýz se doporučuje nepřekročit denní spotřebu etanolu do 20 g u mužů a do 10 g u žen, dát přednost mírnému pravidelnému pití než nárazovému pití s dny abstinence a upřednostňovat víno nebo pivo před destiláty.

Alkohol jako nápoj patří mezi nejkontroverznější lékařská témata. Jsou mu přičítána 4 % z celkové zátěže lidstva nemocemi, tedy stejně jako kouření či vysoký krevní tlak.  Konzumace alkoholu má příčinný vztah k více než 60 poruchám zdraví. Jsou popsány hlavní poruchy a nemoci související s konzumem  alkoholických nápojů a podíl alkoholu na jejich vzniku. U tří kategorií pijáků alkoholických nápojů (40 g, 40-60 g a nad 60 g etanolu denně) je uvedeno  relativní riziko chronických onemocnění u mužů a žen, ale také relativní riziko 15 nemocí spojených s alkoholem při spotřebě do 25 g a 50 g denně. Tradovaný příznivý vliv alkoholu na kardiovaskulární onemocnění při mírné konzumaci nebyl nikdy cíleně prokázán. Pro nádorová onemocnění se alkohol projevuje velmi rizikově. Nárazová konzumace byť proložená dny abstinence je mnohem nepříznivější než častá konzumace malých dávek; příznivější  je konzumace k jídlu. Kladné účinky červeného vína se odvozují od vysokého obsahu antioxidantů typu polyfenolů. Současná „rozumná“ doporučení pro konzum alkoholických nápojů udávají strop pro muže 20 g etanolu denně (půllitr dvanáctistupňového piva) a pro ženy 10 g. 

Fiala, J.: Alkohol jako součást výživy a vliv na zdraví – pít či nepít? Výživa a potraviny, 60, 2005, č. 6, s. 146 – 149