Alimentární onemocnění v zemích OECD – zpráva WHO
Světová zdravotnická organizace zveřejnila 10. prosince 2003 na svých internetových stránkách zprávu o současném stavu problematiky alimentárních onemocnění v zemích OECD.
Výskyt alimentárních onemocnění je vnímán jako závažný problém při zabezpečování zdravotního stavu obyvatelstva s výraznými ekonomickými dopady. Počet registrovaných případů v USA se každoročně pohybuje okolo 76 mil., u téměř 325 000 případů byla nutná hospitalizace a až 5 000 osob zemřelo. V Velké Británii je zaznamenáno ročně 2,4 mil. případů výskytu alimentárních onemocnění, 21 138 souvisejících hospitalizací a 718 úmrtí. Výskyt alimentárních onemocnění v přepočtu na srovnatelný počet obyvatel je obdobný i v jiných státech OECD. Podle zprávy se za posledních 20 let výskyt alimentárních onemocnění prudce zvýšil. Potraviny mohou být kontaminovány vlivem znečištěného životního prostředí (vzduchu, vody nebo půdy) těžkými kovy, polychlorovanými bifenyly nebo dioxiny. Také přirozeně se vyskytující mohou toxiny kontaminovat potraviny v průběhu výrobního procesu. V zemích OECD je vytvořen spolehlivý systém monitoringu a kontroly chemické kontaminace potravin a je vytvořen legislativní rámec pro používání různých chemických látek jako látek přídatných, pesticidů, veterinárních léčiv a ostatních látek používaných v zemědělství. Při podrobné analýze biologických rizik bylo zdůrazněno, že v posledních letech byly vytvořeny nové podmínky, které přispívají ke zvýšenému výskytu alimentárních onemocnění. Všechny faktory úzce souvisejí se stálým tlakem na snižování nákladů zemědělské a potravinářské produkce:
* nové postupy při krmení (např. krmení masokostní moučkou)
* intenzifikace živočišné výroby
* změna agrotechnických postupů (např. využívání hnoje, neošetřených kalů, vody)
* mezinárodní obchod (rychlý přenos mikroorganismů mezi státy)
* změny v potravinářských technologiích (zvýšení podílu potravin určených k přímé spotřebě, prodloužení doby trvanlivosti)
* zvýšení počtu oslabených osob (např.nárůst starší populace nebo pacientů např. s AIDS)
* prudký rozvoj turistického ruchu
* změny stravovacích návyků u části populace (např. růst spotřeby čerstvého ovoce a zeleniny)
Součástí zprávy jsou i výsledky monitoringu výskytu alimentárních onemocnění v zemích OECD, které jsou zpracovány v přehledných tabulkách. Zpráva v plném znění je přístupná zde.