Ekonomická data v souvislosti s náklady spojenými s léčbou alimentárních onemocnění jsou nezbytná při určování priorit pro politiku veřejného zdraví. Data se odvozují  z nákladů spojených s léčbou určitého onemocnění nebo z nákladů, které jsou spotřebitelé ochotni vynaložit na prevenci a snížení rizik.

Výsledky lze využít ve třech hlavních oblastech
* při hodnocení ekonomických aspektů alimentárních onemocnění vyjádřených jako ekonomická újma a úroveň souvisejících ztrát
* pro stanovení nákladů na činnost kontrolních orgánů v oblasti prevence výskytu patogenních mikroorganizmů
* data slouží k vyhodnocení a porovnání účinku a nákladů různých programů zaměřených na prevenci výskytu patogenních mikroorganismů  a k určení dalších programových cílů a úrovně podpory programů ve veřejném a soukromém sektoru.
Důsledný ekonomický rozbor umožňuje určit strategie, které jsou ekonomicky vybalancované a současně i účinné.  
Existuje několik modelů pro vyčíslení nákladů onemocnění.  Modely zohledňují příznaky  a závažnost nemocí. Obecně případy výskytu alimentárních onemocnění lze zařadit do čtyř kategorií z hlediska hodnocení nákladů: bez návštěvy lékaře, s vyhledáním lékařské pomoci, hospitalizace, úmrtí. V některých případech se přiřazuje ještě jedna kategorie – náklady spojené s trvalými následky.
Tzv. metoda cena nemoci  (cost of illness) je založena na ročním vyhodnocení celého souboru dat. Náklady se vyčíslují na základě počtu případů sledovaných typů alimentárních onemocnění, počtu případů, u kterých se vyskytly sekundární komplikace a souvisejících nákladů na zdravotní péči, ztrátu produktivity, ohodnocení ztrát s předčasným úmrtím osob a dalších souvisejících nákladů, např. nákladů na vzdělávání či péči o obyvatelstvo.  Pro každou kategorii se vyčíslují náklady na práci lékařů, hospitalizaci, léky, přístroje, zařízení, specifické postupy při léčbě jednotlivých alimentárních onemocnění. U osob, které zameškaly jen určitou část pracovní doby jsou náklady určeny na základě metodik doporučovaných statistickým úřadem. V řadě případů však dochází k náhlým úmrtím nebo vedlejším komplikacím a postižené osoby se nemohou vykonávat své původní zaměstnání nebo mají sníženou pracovní schopnost a tím i nižší příjem. Stanovení nákladů v případě těchto pacientů je však velmi komplikované.  
Kontingenční oceňovací metoda (contingent value method) hodnotí náklady na základě dotazníkových  akcí např.  po telefonu nebo elektronickou poštou, přímých  osobních  pohovorů s cílem zjistit, jaké prostředky jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za snížení rizika vzniku alimentárních onemocnění v rámci modelového hypotetického scénáře. Lze např. sledovat o  kolik více je  spotřebitelů, kteří jsou ochotni si připlatit za hambugery ošetřené ozařováním,  než těch, kteří jsou proti.
Metoda experimentálního aukčního trhu (experimental auction market method) využívá modelové situace na trhu ke zjištění informací o tom, kolik prostředků lidé chtějí zaplatit za produkt, který nelze získat na běžném trhu. Např. byly provedeny studie, které sledovaly, kolik prostředků jsou lidé ochotni zaplatit za sendvič s kuřecím masem, u kterého je prokazatelně sníženo riziko kontaminace salmonelami.
Druhá a třetí metoda  sledování zkoumají vlastně cenu za snížení rizika vzniku nemoci či úmrtí.      
Náklady na léčbu všech alimentárních onemocnění je prakticky nemožné přesně vyčíslit, proto údaje o nákladech jsou považovány za podhodnocené.  Faktorů, které snižují přesnost stanovení je celá řada, obecně se zmiňují tři hlavní skupiny:
*Nelze monitorovat všechny příčiny vzniku alimentárních onemocnění.
*Ocenění nákladů je založeno především na ceně lékařské péče, vyčíslení  dalších souvisejících nákladů (náklady jednotlivých domácností, náklady výrobců a veřejného sektoru.) je velmi problematické.
*Neexistuje metodika pro stanovení nákladů v důsledku komplikovaného průběhu alimentárních onemocnění s trvalými následky, které případně vedou i k předčasnému úmrtí postižených osob.     
Problematice vyčíslení nákladů spojených s léčbou alimentárních onemocnění je věnována pozornost v  nové publikaci v Knihovně ÚZPI: Foodborne diseases (Dean O. Cliver, Hans P. Riemann.- 2. vyd.London : Academic press, 2002 – signatura C 37766), která komplexním způsobem zpracovává obsáhlou problematiku alimentárních onemocnění.
O této velmi zajímavé a užitečné publikaci byli  již  čtenáři na portálu www.bezpecnostpotravin.cz informováni .