Aktuální stav v oblasti bezpečnosti potravin v ČR
Přednáška doc. Ing. L. Babičky, CSc. (Odbor bezpečnosti potravin MZe ČR) na semináři o bezpečnosti potravin pořádaném Potravinářskou komorou a CIAA dne 25. 2. 2004 poskytla přehled o vývoji české legislativy a o aktivitách odboru bezpečnosti potravin zaměřených na nezávadnost výrobků.
Vývoj české legislativy. Systém potravinářské legislativy v ČR byl do r. 1993 dobře zpracovaný. K poklesu kvality produkce došlo po zrušení závaznosti jakostních norem, (pozn.: pokud nebyly zezávazněny obecně platným právním předpisem) a v důsledku přijímání nekvalitní legislativy. V r. 1997 byl přijat zákon 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích a postupně byly přijímány a upravovány prováděcí vyhlášky. Zásadnější změnu do procesu vneslo nařízení EU 178/2002, v duchu kterého byly provedeny (a dále pokračují) úpravy české legislativy. Poslední úpravy spočívají především v tom, že zákon 110/1997 se bude týkat i krmiv uváděných do oběhu, státní dozor bude prováděn v celém potravinovém řetězci (od farmy poprodej spotřebiteli), budou zavedena opatření pro splnění usnesení vlády 1320/2001 „Strategie bezpečnosti potravin v ČR“, které vstoupilo v platnost v prosinci 2001, mělo být zavedeno do prosince 2003, přičemž cílovým termínem je 1. 5. 2004. V souladu s tímto usnesením byl zrevidován systém dozoru nad potravinami (orgány hygienické služby MZ, orgány veterinární správy, SZPI, SRS a ÚKZÚZ), poskytována podpora modernizaci potravinářského průmyslu, zahájen proces podpory českých výrobků udělováním značky „Klasa“. Výsledky uskutečněných aktivit byly vyhodnoceny při evropské kontrolní misi DG SANCO.
Odbor bezpečnosti potravin MZe zajišťuje činnost Koordinační skupiny, chod vědeckých výborů, chod Informačního centra a Informačního systému bezpečnosti potravin. Dále provádí dozor nad funkčností systému RASFF (ČR je zatím jen „pozorovatelem“; notifikace přicházejí do SZPI, Brno), a zpracovává návrh podoby Národního úřadu pro bezpečnost potravin (budou vyhodnoceny došlé připomínky a bude se jednat o kompetencích). Spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jmenuje zástupce do Poradního fóra EFSA, (nezúčastňuje se však jednání Codex Alimentarius – toto je zajišťováno odborem výroby potravin MZe).
Pokud jde o hodnocení a řízení rizika a komunikaci o riziku, zaměřuje se pozornost odboru bezpečnosti potravin na následující aktivity.
1. Hodnocení rizika:
– sledování výskytu perzistentních organických polutantů, toxinů, těžkých kovů, metaloidů, dále látek vznikajících při přípravě pokrmů, a také veterinárních léčiv),
– studium patogenních mikroorganismů.
Řízení rizika:
– při přijímání opatření se berou v úvahu čtyři základní nástroje:
– analýza poměru riziko/zisk,
– hodnocení dopadů na výrobce a spotřebitele,
– významnost zdravotních rizik,
– významnost rizik ve vztahu k životnímu prostředí.
Komunikace o riziku:
2. zaměřuje se na
– přípravu odborníků znalých hygienických předpisů
– vzdělávání profesionálů z praxe
– vzdělávání široké veřejnosti.
–
Podle přednášky doc. Ing. L. Babičky, CSc. (Odbor bezpečnosti potravin MZe ČR) „Aktuální problematika v oblasti bezpečnosti potravin v ČR“ uvedené na konferenci „Bezpečnost potravin a její zajišťování cestou implementace GHP/GMP a zlepšování systémů HACCP“ pořádané Potravinářskou komorou a CIAA s podporou Evropské komise (v rámci podpůrných programů BSP2) dne 25. 2. 2004 v Praze – zpracovala Ing. Suková.