Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly nedávné případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA, kdy byl virus ptačí chřipky prokázán na 63 místech, aniž by však krávy vykazovaly jakékoli příznaky onemocnění. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci.

Ve vemeni vědci našli receptory, které jsou srovnatelné s receptory lidí a kachen. Dýchací cesty krávy pak obsahovaly stejné receptory jako u kuřat.

Je zapotřebí výzkum toho, jak se viry chovají v buňkách

Chřipkové viry se mění a vyvíjejí výměnou částí svého genetického materiálu (RNA) s jinými chřipkovými viry. To je možné pouze v případě, že se jedna buňka nakazí dvěma různými chřipkovými viry současně. Viry ptačí chřipky se mohou vázat na buňky mléčných žláz, ale zda se virus skutečně v těchto buňkách množí a infikuje buňky, ukáže teprve další výzkum. V USA aktuálně probíhají různé studie, které mají zjistit, jak se virus v buňce chová.

Výzkumníci z německého institutu Friedricha Loefflera (FLI) rovněž zahájí studii přenosu viru ptačí chřipky u dojnic vemenem, uvedla německá televizní stanice Norddeutscher Rundfunk (NDR). Němečtí vědci chtějí zjistit, zda a jak se virus šíří prostřednictvím mléčné žlázy. K tomu ve spolupráci s virology z USA a Kanady infikovali pět krav variantami viru ze Spojených států. Porovnávají také tyto varianty virů s viry ptačí chřipky, které se vyskytují v Evropě. Kontrolní skupinou jsou dvě neinfikované krávy.

Nizozemsko bude zpětně testovat přežvýkavce na ptačí chřipku

Pokud se ukáže, že se virus skutečně množí ve vemeni, kráva se nakazí a virus vyloučí, pak jsou podle profesora Van der Poela z nizozemské Wageningen University & Research nezbytná další opatření, aby se zabránilo kontaminaci. „Drůbež a lidé, kteří byli v kontaktu s drůbeží, by neměli přijít do kontaktu s krávami,“ naznačuje. Kontaminace prostřednictvím volně žijících ptáků by tedy byla možná, například prostřednictvím uhynulého ptáka nebo výkaly těchto ptáků v krmivu pro krávy. Profesor Van der Poel ale uklidňuje: „Tato forma kontaminace je teoretický argument. Zatím pro to neexistují žádné pádné důkazy.“

Přestože se v Nizozemsku v současné době ptačí chřipka nevyskytuje a riziko je aktuálně velmi malé, rozhodli se Nizozemci o zpětné testování přežvýkavců na přítomnost protilátek proti ptačí chřipce pomocí krevních testů. Vědci chtějí zjistit, zda byli přežvýkavci v minulosti infikováni ptačí chřipkou, aniž by to bylo odhaleno. Výsledky se očekávají po prázdninách. Výzkumníci chtějí rovněž zjistit, zda jsou evropské viry ptačí chřipky stejně infekční jako varianty v USA, neboť kmeny vyskytující se v USA a Evropě nejsou úplně stejný virus.

Související články:

• Ptačí chřipka na mléčných farmách v USA

Zdroj: ČSCHMS