fototoxicita, sloučeniny v potravinách citlivé na světlo, jejich využití k dekontaminaci povrchů, pasterace, citlivost mikroorganismů

V současné době se hledají alternativní metody pro dekontaminaci potravin a povrchů v potravinářském zpracovatelském průmyslu.
V medicině se již 20 let léčí zhoubná a virová onemocnění fotodynamicky. Uvedená technika nazvaná fotodynamická terapie (PDT) se rovněž aplikuje proti infekcím v ústní dutině. Vedle remise nádorů (dočasného vymizení projevů nemoci) je fotodynamické působení metoda sterilace krevních produktů, lze použít i k inaktivaci Helicobacter pylori. Nejnověji byla zveřejněna informace o aplikaci fotosenzibilátorů při inhibici tvorby prionové bílkoviny rezistentní k proteáze. Dosud se fotodynamický efekt nevyužíval k usmrcení mikroorganismů, které kontaminují potraviny.
V Rakousku se vědci zaměřili na vyšetřování fotosenzibilátorů, které jsou přirozenou složkou potravin, a to na hematoporfyrin (HP) a sodné soli chlorofylinu (CHL). V potravinách rostlinného původu existuje řada dalších fotodynamicky aktivních složek, např. riboflavin nebo psoralen, které by šlo využít jako fotosenzibilátory pro dekontaminaci potravin.
Fotodynamický účinek HP a CHL se ověřoval na imobilizovaných bakteriích a kvasinkách, přičemž se zjistilo, že citlivost buněk imobilizovaných k pevným povrchům vůči HP jako fotosenzibilátoru je v tomto pořadí:
– bakterie: B. cereus > B. subtilis > S. aureus,
– kvasinky: K javanica > S. cerevisiae > R. mucilaginosa.
Po fotosensibilizaci pomocí CHL bylo inaktivováno 4,2 log 10 buněk B. subtilis, zatímco 3,1 log 10 buněk B. cereus a S. aureus. Tento rozdíl je pravděpodobně dán rozdílným složením buněčné stěny bakterií. R. mucilaginosa je fotosenzitivní pouze v malém rozsahu (tvoří růžové pigmenty, které ji chrání), zatímco S. cerevisiae a K. javanica jsou téměř zcela inaktivovány.
Dosud získané výsledky naznačují, že by šlo uvedenou metodu využít k pasteraci povrchů potravin.
Food Control, 12, 2001, č. 8, s. 529–533