kurzy; investice; povodně; stavebnictví; průmysl; HDP;

Pro většinu podniků i drobných střadatelů je nejviditelnějším přímým efektem vývoj kurzu koruny. Paradoxně proto může znít, že způsobené škody povodní, naopak koruně pomohou. Budou se totiž napravovat, tudíž je nutné investovat. Investice přicházející ze zahraničí budou vytvářet tlak na posilování koruny. Nejsou to jen investice. Pojišťovny, které budou muset hradit značné částky jsou zajištěny nadnárodními zajišťovnami, jejichž platby budou dále zvětšovat tlak na sílení koruny. ČNB nemůže z dlouhodobého pohledu posilování koruny zabránit. To bude štěstím pro spotřebitele. Čím je měna silnější, tím je levnější vycestovávat na dovolenou a kupovat zboží z dovozu. Lidé si tak mohou z jednoho platu dovolit koupit více zboží a naše životní úroveň se prakticky bez našeho přičinění stále přibližuje rozvinutějším zemím. Další paradoxní dopad se projeví v tempu růstu ekonomiky. Je sice jasné, že v nejbližší době dojde k výpadkům ve výrobě, vývozu i turistice (ta tvoří 5,5 % růstu HDP) a tak růst HDP nebude slavný Propadne se i schodek zahraničního obchodu, který už v červenci nebyl podle zveřejnění z 22.8.02 nijak optimistický, když dosáhl 16,3 mld. Kč. Avšak již brzy se situace obrátí. Díky mohutnému investování ve snaze opravit škody čekají zlaté časy stavebnictví, o něco později průmyslovou produkci a potažmo i celý HDP, který bude v příštích měsících vykazovat vyšší tempo růstu, než by byl dosáhl bez povodní. Jen obnova poničeného pražského Karlína, který s povodní prakticky přestal existovat ve své dosavadní podobě, s sebou přinese mohutnou výstavbu, na níž se dozajista bude podílet i zahraniční kapitál. Staré zničené vybavení se nahradí novým, vyspělejším, výkonnějším na jaké by se bez nouzového stavu jen těžko hledaly peníze. A tak se zvýší i potenciál ekonomiky jako celku.
Méně radostné jsou však vyhlídky veřejných financí. Před povodní se deficit odhadoval na 5 % HDP. Zároveň s tím roste riziko, že nadnárodní organizace sníží rating ČR. Tam by mohl být problém. Příliv zahraničních investic směřujících do naší ekonomiky mohl vyschnout, protože investoři se začnou vyššího rizika obávat. V Polsku totiž již ke snížení ratingu došlo.
Přílišná štědrost státu s sebou nese ještě jedno nebezpečí. Z různých míst rostou tlaky na stát, aby podpořil např. svými zárukami nebo příspěvky levné úvěry od bank. To by mohlo být neuvážené. Tlak totiž existoval již jednou na počátku české transformace a důsledkem byla řada nekvalitních bankovních portfolií, ztrátových úvěrů a krachů bank, což zaplatili všichni daňoví poplatníci. Chce-li stát pomoci, pak lepší a průhlednější je pomoci přímo postiženým lidem než založit svým neuváženým rozhodnutím dlouhodobý skrytý problém v bankovnictví, které je páteří ekonomiky. Mimo to, přehnané štědré úvěrování, se kterým by se svezli pravděpodobně i jiní občané než postižení záplavami, by vedlo k neúměrnému nafouknutí množství poskytnutých úvěrů v ekonomice, tedy k přehnanému množství peněz mezi spotřebiteli, dále k příliš vysokým spotřebitelským výdajům, na které není ekonomika ve svém současném vývoji připravena.
M. Šichtařová, V. Pikora – analytici Volksbank CZ

Nezkrácený článek můžete prostudovat v knihovně ÚZPI, Slezská 7, Praha 2

Podle HN, 2002, č. 164, 23.8., s.10 (Mik)