Bezpečnost potravin

Novela české vyhlášky o limitech pesticidů

Vydáno: 27. 11. 2002
Autor:

Vyhláška č. 465/2002 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách zcela nahrazuje původní vyhlášku 322/1999 Sb.

Na rozdíl od původní vyhlášky jsou doplněny další přílohy, příp. určité pesticidy, a změněny nebo doplněny některé maximální limity reziduí (MLR). Původní příloha obsahovala pouze MLR, které mohou zůstat na uvedených potravinách resp. surovinách, a to buď po aplikaci během vegetace, nebo po aplikaci při ochraně zásob, nebo jsou jiného původu. V nové vyhlášce se původ reziduí z hlediska aplikace nerozlišuje, ale jsou rozděleny potraviny rostlinného (příloha 3) a živočišného původu (příloha 4), a to v souladu s předpisy ES.
Příloha I je vyhrazena podrobným definicím názvů skupin potravin, pro které jsou MLR uvedeny – tzn. jaké druhy potravin nebo surovin skupina zahrnuje a které části potraviny se limit týká (např. se slupkou nebo bez).
Příloha II uvádí názvy jednotlivých druhů pesticidů, jednotlivé metabolity těchto pesticidů a chemickou formu, ve které se daný pesticid vyjadřuje. Řazení jednotlivých pesticidů je provedeno abecedně, a navíc proti původní vyhlášce uvádí čísla CAS (identifikační číslo Chemical Abstracts Service).
Příloha III uvádí hodnoty MLR pesticidů v potravinách rostlinného původu a příloha 4 hodnoty MLR v potravinách živočišného původu. Nová vyhláška navíc výslovně uvádí, že limity se vztahují i na potraviny složené z potravin, pro které jsou limity stanoveny, a to podílem odpovídajícím podílu příslušné potraviny na celku.
Pro kojeneckou a dětskou výživu je stanoven jednotný maximální limit reziduí pesticidů. Činí 0,01 mg/kg výrobku určeného ke spotřebě, připraveného podle pokynů výrobce.
Pro potraviny rostlinného původu se připouští i tzv „princip ředění“. Tzn., že např. obilí, pokud není určeno k přímé spotřebě může být použito k výrobě potravin, pokud způsob jeho zpracování prokazatelně sníží obsah reziduí tak, aby odpovídal limitům stanoveným vyhláškou.
Maximální limity reziduí pesticidů uvedené ve vyhlášce jsou shodné s limity platnými v EU. Výjimkou jsou limity pro pesticidy stanovené v minulých létech v ČRn na základě správné zemědělské praxe, které jsou v ČR vyšší než uvádí předpisy ES. Jedná se o:
– carbendazim – v jahodách,
– carbofuran – v bramborách,
– cypermethrin – v květáku, zelí, kapustě, růžičkové kapustě, brokolici, kedlubnách,
– dithiokarbamáty – v květáku, zelí, kapustě, růžičkové kapustě, brokolici, kedlubnách, cibuli, fazolích – zrno, okurkách, melounech, tykvi,
– ethephon – v broskvích, cibuli,
– glyphosate – v bramborách, hrachu, kukuřici, ječmeni, ovsu, pšenici, žitě,
– phosalone – v jahodách, hroznech, peckovinách,
– pirimiphos-methyl – v květáku, zelí, kapustě, růžičkové kapustě, brokolici, kedlubnách, jádrovinách, jahodách, okurkách, paprice, rajčatech, ředkvičkách, žampionech,
– procymidone– v ječmeni,
– propyzamide – v rybízu, hroznech,
– vinclozolin – v slunečnici.
V r. 2003 bude nutné i tuto vyhlášku revidovat, a to nejen z hlediska nově registrovaných pesticidů, ale přehodnotit i tyto limity, které se liší od limitů EU. V souvislosti se spoluprací s orgány pro hodnocení pesticidů Evropské komise se bude ČR přímo podílet na vypracování manuálů pro hodnocení rizika a stanovení, jak účinných látek v pesticidech, tak i MLR vybraných pesticidů.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, tj. 12. listopadu 2002.
Sbírka zákonů, 2002, částka 161, s. 8778–8840
Potravinářský zpravodaj, 2003, č. 1, s.13