Bezpečnost potravin

Metody stanovení a monitoring akrylamidu v potravinách v SRN

Vydáno: 17. 1. 2003
Autor:

Byly ověřeny dvě metody stanovení akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie a vyšetřeno 279 potravin.

Byly představeny dvě alternativní metody stanovení akrylamidu v potravinách pomocí kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie, a to s elektrosprejovou ionizací podle Roséna a Hellenäse. Vzorky byly odtučněny a po přídavku akrylamidu-d3  jako vnitřního standardu extrahovány vodou v UV-lázni. Bílkoviny vysrážené přídavkem Carezova roztoku byly nakonec po extrakci pevné fáze přečištěny filtrací. Po chromatografii na separační koloně byla provedena hmotově-spektrometrická detekce na dvou přístrojích. Metoda pracuje s přesností 96 %. Opakovatelnost (relativní standardní odchylka 1,7 až 6,9) a reprodukovatelnost 19 nezávislých měření (11 % rel. standard. odchylky) vyvinutých metod jsou dokladem jejich vhodnosti.
Předloženou metodou bylo v období květen až srpen 2002 vyšetřeno 279 potravin. Tyto výsledky, které byly v červenci 2002 již nahlášeny Spolkovému úřadu pro ochranu spotřebitele a veterinární medicínu (BgVV), jsou v souladu s výsledky studií prováděných v dalších zemích. Nejvyšší množství akrylamidu byla naměřena ve fritovaných, opečených nebo pečených bramborách. V pokrmech jako je bramborová kaše nebo bramborové knedlíky nebyl akrylamid prokázán. Výrazně vysoký obsah byl zjištěn v některých druzích škrobnatých výrobků s nízkým podílem vlhkosti jako knäckebrot nebo sušenky. V srpnu 2002 se BgVV a spolkové kontrolní úřady dohodly na koncepci minimalizace. Pro dosažení postupné minimalizace hladin akrylamidu v potravinách byly vyhlášeny signální hodnoty, tzn. hodnoty ležící pod naměřenými hodnotami 90 % výrobků příslušné skupiny (90% – percentil). Takto bylo analogicky vyhodnoceno šest skupin potravin. V rámci jednotlivých skupin stanovené hodnoty silně kolísají (o 17 až 36 %).
/Výsledky seřazené podle skupin potravin jsou uvedeny v Potravinářských aktrualitách./

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 98, 2002, č. 12, s. 437–443